Sousoší Piety na válcovém sloupu s hranolovým podstavcem a jednoduchou hlavicí. Postaveno 1710, obnova 1787. Autor neznámý, zřejmě místní. Stojí ve východní části Preissigova náměstí nad zámeckým areálem.
Barokní morový sloup se sochou Panny Marie a dalšími sochami svatých je dílem sochaře A. F. Kitzingera, kameníka A. Walde a stavitele G. Broggia. Byl vytvořen v l. 1680-85 na odvrácení moru a jako poděkování za Boží ochranu. Od r. 1958 chráněná památka ČR. V průběhu staletí byl opakovaně opravován.
Barokní pískovcový sloup se sochou sv. Anny nechal vztyčit podle erbu na bohatě profilovaném soklu majitel Milešova Zikmund Gustav Hrzán z Harasova (†1766) s chotí Marií z Harrachu. Sv. Anna má na pravé ruce Pannu Marii, která ukazuje do knihy (starozákonní symbol Mesiáše) v levé ruce sv. Anny.
Jedním z pozůstatků barokní komponované krajiny v okolí Milešova je socha svatého Antonína Paduánského, stojící od poloviny 18. století u silnice z Vlastislavi. Na rozdíl od některých dalších soch ze souboru se zatím dochovala jen minimálně poškozená.
Pozůstalý podstavec zmizelé sochy sv. Jana Nepomuckého stojí jižně od zdevastovaného kostelního areálu. Na bocích se dochovaly reliéfy s obrazy svatých Floriána, Josefa a Matěje. Titulní plastika zmizela neznámo kdy a kam. V sousedství stojí památný strom.
Těžce poškozená barokní socha u rozcestí jihozápadně od Milešova, datována nápisem na soklu do roku 1755. Původně součást rozsáhlého souboru soch v okolí obce, vztyčených v průběhu 18. století. Poškozena po roce 1945.
Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Terezín
Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.
ostatní - palác, dům, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Novogotická budova z l. 1893–5 sloužila do r. 1932 jako sídlo ředitelství největšího chemického podniku v českých zemích. Od té doby sídlo výzkumného ústavu. Uvnitř dochovány pův. interiéry schodišťové haly a zasedací místnosti s malbami J. Reinera.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Krupka
První zmínka o tvrzi pochází z r.1443. Kruhové tvrziště o průměru 23 až 24m, na něm obdélná budova. Počet pater budovy neznámý. Sklepy byly valeně zaklenuty.Tato podoba byla až do r.1883. Pak veškeré dochované zdivo sneseno a sklepy zasypány.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Štěpánov
Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.
stará vojenská nemocnice 
