Turistické cíle v okolí obce Dubice

První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.

Zámek byl postaven v druhé polovině 17. století poté, co původní hrad byl za třicetileté války zpustošen Švédy a nebyl už obnoven. Tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova pro stavbu nového zámku použili stavební kámen ze starých hradních budov.

8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.

Umělá zřícenina, budovaná po roce 1805 jako společenské centrum lázeňského souměstí s využitím netradičního materiálu. Chátrání po roce 1945 přešlo v devastaci po roce 1990.

Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.

Sousoší Piety na válcovém sloupu s hranolovým podstavcem a jednoduchou hlavicí. Postaveno 1710, obnova 1787. Autor neznámý, zřejmě místní. Stojí ve východní části Preissigova náměstí nad zámeckým areálem.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie a dalšími sochami svatých je dílem sochaře A. F. Kitzingera, kameníka A. Walde a stavitele G. Broggia. Byl vytvořen v l. 1680-85 na odvrácení moru a jako poděkování za Boží ochranu. Od r. 1958 chráněná památka ČR. V průběhu staletí byl opakovaně opravován.

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.

Sloup se sochou sv. Bernarda na návsi v Řisutech u Libčevsi z roku 1718. Po roce 1945 sražen a zlomen, poškozená plastika osazena na hranolový podstavec pod kostelem. Roku 2008 restaurována, sloup nahrazen replikou, postaven v jižní části návsi.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Barokní pískovcový sloup se sochou sv. Anny nechal vztyčit podle erbu na bohatě profilovaném soklu majitel Milešova Zikmund Gustav Hrzán z Harasova (†1766) s chotí Marií z Harrachu. Sv. Anna má na pravé ruce Pannu Marii, která ukazuje do knihy (starozákonní symbol Mesiáše) v levé ruce sv. Anny.

Jedním z pozůstatků barokní komponované krajiny v okolí Milešova je socha svatého Antonína Paduánského, stojící od poloviny 18. století u silnice z Vlastislavi. Na rozdíl od některých dalších soch ze souboru se zatím dochovala jen minimálně poškozená.