sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Původní stavba z roku 1318, loď z 2. pol. 14.stol. Věž a trojloďí zničeny r. 1426. Opravy kostela byly dokončeny až roku 1530. Dnes pozdně gotický trojlodní kostel.
Předchůdce dnešního kostela připomínán 1352. Po požáru 1697 postaven od základů jako trojlodní basilika s oblým závěrem a hranolovou věží v ose západního průčelí. Posl. úpravy 1872–3 (F. Leinweber, zejména poslední patro věže). V 90. letech opraven.
Pseudogotický kostel na místě bývalé kapličky ze 14. stol. Dnešní kostel postaven v letech 1893 – 1895 za vydatné pomoci místních obyvatel. Je podélný jednolodní s hranolovou věží při západním průčelí, kněžiště je uzavřeno polygonálně.
Pravděpodobně původně barokní kostel, upravený v novorománském stylu v 19. století. Stojí na návrší nad někdejší hornickou obcí (těžba stříbra) uprostřed zanedbaného hřbitova. Nedávno opraven.
Na místě starší kaple byl v Povrlech roku 1936 postaven kostel stejného zasvěcení. Pozoruhodná stavba kruhového půdorysu s hranolovou věží akcentuje křižovatku dvou hlavních komunikací obce.
Původně barokní kostel nechal roku 1682 v Jílovém postavit Ernest von Thun, kníže arcibiskup salcburský. Po požáru 1859 byl přestavěn v obtížně zařaditelném neoslohovém pojetí. Po roce 1945 zanedbaný objekt byl nedávno opraven.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Střekov
Novobarokní farní kostel někdejší samostatné obce Novosedlice-Kramoly. Postaven 1901-03 podle projektu architekta Max von Loose z Teplic. Velká oprava před r. 2000. Jednolodní kostel s obdélným odsazeným trojboce zakončeným závěrem orientovaným k severu a věží při jihozápadním rohu lodě.
Barokní stavba na místě staršího předchůdce, zasvěceného sv. Mikuláši (1352, věž 1383). Ten poškozen za husitských bouří i třicetileté války. Nová loď a presbytář dokončeny 1717, do roku 1741 bohatě vybaven. Poslední úpravy 1892 (zejména portál).
Raně barokní kostel se zděnou zvonicí obklopený hřbitovem na pahorku nad labským údolím. Autorem snad B. Spineta. Od 19. století statické poruchy (trhliny v klenbě i zdivu), v současnosti trvale uzavřen. Koncem 80. let 20. stol. obnovena báň zvonice.
Na místě pozdněgotického předchůdce byl v letech 1701–06 postaven barokní chrám obvyklé jesuitské disposice podle projektu Giulia a Octavia Broggiových. Kolem něj zřízen ambit se sedmi hranolovými kaplemi, uvnitř studniční kaple. Ve správě jesuitů.
Barokní kostel z let 1687–1691 na půdorysu rovnoramenného kříže se soudobým vybavením, fresky od Josefa Kramolína. Na jižní straně v 18. stol. přistavěna kaple Panny Marie Sněžné. Kostel spojen se zámkem krytou chodbou na pilířových arkádách. V kryptě uloženy ostatky rodu Thunů.
