Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem

nebo vyberte

Ústí nad Labem

Ústecký kraj,  Ústí nad Labem  (UL)
Nalezeno celkem 327 záznamů, 14 / 28 stran, vyhledáno za 0.29 sec
 kostel sv. Prokopa
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Krupka
Gotický kostel z 13. století, přestavěn na poč. a ve 2. pol. 15. století. Dále upravován poč. 16. století. V letech 1643-77 opraveny škody 30-leté války. Po požáru r. 1939 je ve zříceninách.
 kostel sv. Šimona a Judy
164.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Mojžíř
Původně gotický kostel v Mojžíři ze 14. století, v 15. století zchátral, obnoven roku 1598. Současná slohově obtížně definovatelná podoba z přestavby v roce 1846, střecha věže z roku 1926. Po roce 1990 kostel důkladně opraven.
 kostel sv. Šimona a Judy
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Stebno
Barokní kostel ve středu obce z roku 1692, přestavěn v roce 1900. Uvnitř původní barokní vybavení. Stavba je kulturní památkou, k vidění během pravidelných mší.
 kostel sv. Tří králů
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Libouchec
Pozdně gotický kostel sv. Tří králů je uváděn v polovině 14. století. Přestavěn byl částečně v polovině 19. století a obnoven na samém konci 19. století. Pseudogotické zařízení a na stropě kopie Sixtinské Madony.
 kostel sv. Václava
175.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Na místě staršího předchůdce postavil O. Broggio v letech 1714–1716 kostel ve stylu dynamického baroka, zakončený kopulí. Bohatá vnitřní štuková a malířská výzdoba. Za Josefa II. dočasně zrušen, po r. 1918 památník padlým, od r. 1950 pravoslavný chrám.
 kostel sv. Václava
190.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Roudníky
Kostel vznikal postupnou stavbou od 14. století (presbytář) do roku 1607 (loď a věž). Okna lodi barokní, helmice věže zřejmě z 19. století. Obec stojí na uhelné sloji, těžba se (snad definitivně) zastavila několik desítek metrů od kostela.
 kostel sv. Václava
166.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Brozánky
Kostel na mírné vyvýšenině nad Bílinou poprvé připomínán 1352. Barokní úprava roku 1718 nezměnila zásadně jeho vzhled. Opravy v 70. a 80. letech 20. století. Obklopen funkčním hřbitovem, bez pravidelných bohoslužeb.
 kostel sv. Václava
140.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Děčín V-Rozbělesy
Barokní kostel a fara uprostřed průmyslové oblasti Rozběles, dnes přímou součástí továrny. Stavby z let 1732-83 představují jedinou připomínku někdejší zemědělské obce. Fara je prvním, kostel zřejmě vrcholným dílem místního stavitele J. V. Kosche.
 kostel sv. Václava
240.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Barokní venkovský kostel na vyvýšenině nad centrem dříve samostatné obce v severní části Ústí nad Labem. Obklopuje ho bývalý hřbitov a fara, v okolí řada pozoruhodných stromových solitérů, z části chráněných jako památné.
 kostel sv. Václava
310.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Krupka
Původní evangelická modlitebna vznikla roku 1906 jako secesní stavba s osmibokou věží, částečně zapuštěná do svahu Vilémovy výšiny. Po roce 1945 připadla teplické pravoslavné obci, která změnila její zasvěcení a spravuje ji jako kostel dodnes.
 kostel sv. Václava
140.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Valtířov
Kostel z let 1573–74, postavený v goticko-renesančním stylu. Sloužil jako církevní centrum velkobřezenského panství. V letech 1780–83 pozdně barokně upraven (sakristie, oratoř). Po roce 1945 zpustl, od roku 1970 dvakrát opravován.
 kostel sv. Václava a Blažeje
140.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Děčín
Původně gotický, po vypálení Švédy barokně přestavěný kostel zcela zničen při požáru města r. 1749. Nově vybudován pozdně barokně v letech 1754-1778, ale zrušen Josefem II. Využíván jako skladiště, znovu vysvěcen r. 1878. Po další opravě v letech 1975-1992 slouží jako filiální při děkanství Děčín I.