Turistické cíle v okolí obce Tetín

Románský kostel vsi Řepy z počátku 13. století na místě dřevěného, později upravován barokně a klasicistně. Ve 2. polovině 20. století zchátral, avšak před demolicí byl zachráněn památkáři. Restaurován v letech 1991-1993 do podoby z 18. století, od r. 1996 se opět používá jako farní.

Pseudorománský kostel s barokní věží přistavěný k původní románské rotundě z 12. století, která nyní slouží jako presbytář.

Gotický kostel z první poloviny 14. stol. Kostelní hřbitov sloužil do r. 1927. U kostela dřevěná zvonice z roku 1717. Kompletní opravou prošel kostel r. 1903-4, od té doby byl však kostel několikrát vykraden a interiér zničen.

Původně gotický kostel vsi, která zanikla za husitských válek. Barokně přestavěn roku 1726. Vybavení kostela je převážně z 19. století, obraz na hlavním oltáři je z 2. pol. 18. století. Pozdně barokní fara je z roku 1798.

Kostel zasvěcený sv. Mauritiu (neboli Mořici) stál v Řevnicích již v polovině 13. století. V roce 1749 byl zbořen. Roku 1752 byl dokončen kostel nový, stejného zasvěcení. Patronem kostela je řád křížovníků s červenou hvězdou.

Kostel byl založen císařem Karlem IV. zároveň se stavbou hradu Karlštejna v roce 1348 a dostavěn ještě před dokončením hradu v roce 1356. Kostel je jednoduchá stavba s plochým stropem, pětiúhelníkovým presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou.

Původně gotický kostel z druhé pol. 13. století, roku 1661 zbarokizován a roku 1906 upraveno novobarokní průčelí a přistavěna věž.

Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn a upraven v roce 1887. Vybavení je převážně barokní a rokokové.

Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.

Klasicistní kostel sv. Rodiny vznikl v letech 1858-1861 jako součást kláštera Kongregace mil. sester sv. Karla Boromejského, v letech 1933-1934 vyzdoben malbami v beuronském stylu. V letech 1950-1990 sloužil jako garáž, po restituci nákladně obnoven jako farní společně s kostelem sv. Martina.