Turistické cíle v okolí obce Svatý Jan pod Skalou

Skanzen Solvayovy lomy na hřebenu Stydlých vod, zpřístupněný pro veřejnost r. 1998, je unikátním místem, kde se lze během turistické sezóny seznámit se způsobem těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Jízda lomovou malodráhou je zážitkem zejména pro děti.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze hrabětem Václavem z Bubna v první pol. 18. stol. V r. 1939 byla budova zabána něm. správou a sloužila jako domov pro starší příslušníky Jednoty čes. bratří. Dnes je v něm Ústav pro ment. postižené děti.

Mlýn pocházející ze 17. stol., zpočátku patřil městečku Unhošť, v r. 1675 prodán do soukromých rukou. V r. 1869 vyhořel. Provoz mlýna ukončen r. 1920.

R.1766 Antonín Maschek z Maasburgu postavil barokní zámek, patrovou budovu se středním rizalitem a věžičkou. Tak zůstal do konce 19.st. kdy Bachofenové z Echtu přistavěli nové křídlo a novou obdélníkovou budovu. Tato podoba zůstala do současnosti.

Synagoga z poloviny 19. století na místě starší synagogy. Bohoslužby se zde konaly do 30. let 20. století. Po 2. světové válce přeměněna na hasičskou zbrojnici. V roce 1956 radikálně přestavěna.

Klasicistní budova bývalé synagogy, postavená v roce 1829. Židovské bohoslužby se v ní konaly do 20. let 20. století. V roce 1938 budovu koupila Československá církev husitská a upravila ji pro své bohoslužby.

Bývalá synagoga (čp. 182) stojí v Komenského ulici. Zřízena byla v roce 1875 z bývalé strojírenské dílny. Bohoslužby se v ní konaly do 30. let 20. století. Po II. světové válce byla adaptována na obytný dům, k bydlení slouží dodnes.

Synagoga neznámého stáří, písemně doložena v pol. 19. stol., zrušena po roce 1907. Později adaptována na sokolovnu, roku 1928 přestavěná na obytný dům. Dnes nevyužitá a chátrající.

Mlýn, zvaný také Hořejší (kopaninský), na středním toku Radotínského potoka. První zmínky o něm jsou z roku 1665, ale jistě je ještě starší. Dnes obytný dům.

Skromné zbytky hradu z pol. 13. století. Od roku 1321 v majetku Štěpána z Tetína. Hrad koupil Karel IV. a panství bylo připojeno k hradu Karlštejn. Poté brzy zpustl a zanikl.