Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Vršovice

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

Pozdně barokní výklenková kaple s freskou Ukřižování a P. Marie ve čtyřlistu byla v Malešicích postavena r. 1757 Karlo-Ferdinandovou univerzitou na paměť bitvy u nedalekých Štěrbohol ze 6. května téhož roku. Dřevěný průhled před kaplí znázorňuje její výzdobu v původních barvách.

Výklenková kaplička je barokní stavbička členěná pilastry a ukončená trojúhelníkovým štítem. Počátkem jedenadvacátého století prošla generální opravou. Hezká a zajímavá kaplička.

Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.

Vrcholně barokní zbrojnice stavěna v letech 1656–1657 Santiny Bossim a v letech 1657–1659 Carlem Lurago. Zničena požárem v r. 1927. Zachovaly se dva portály, tvořící bránu mezi prostorem před chrámem sv. Petra a Pavla a vyšehradskými sady.

Chudobinec dal zřídit pro 30 nemajetných obyvatel Vyšehradu v letech 1865–1866 probošt kapituly Vojtěch Ruffer. Slavnostně vysvěcen 23. 4. 1866. Jde o pozdně klasicistní budovu s pěti osami průčelí, nad střední osou je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pamětní deska zakladatele. Dnes je zde DDM.

Nejkratší pražský tunel, vybudovaný v letech 1903–1905 podle projektu Karla Vosyky a Viléma Dvořáka. Historizující podobu portálů navrhl František Velich. Tunel měří 35 metrů, široký je 9 m. Oba portály jsou zdobeny cimbuřím a válcovou věží se schodištěm, severní portál zdobí kamenný znak Prahy.

Ocelový železniční most, druhý nejstarší železniční most přes Vltavu na území Prahy. Postaven v l. 1871–72 jako jednokolejný, na dvoukolejný přestavěn v l. 1900–01. Má tři pole s rozpětím 69,9 m, jeho šířka je 8,1 m.

Renesanční synagoga, postavená v návaznosti na židovskou radnici po roce 1577 snad za účasti Vlacha Pancrazia Rodera. Barokní úpravy koncem 17. století, úpravy v souvislosti s asanací roku 1907. Po roce 1945 součást židovského musea, od 90. let 20. století opět bohoslužebný prostor.

Novoklasicistní kašna vytvořená roku 1797 Františkem Xaverem Lederererem stojící na Uhelném trhu na pražském Starém Městě.

V tvrzi neznámého založení rád pobýval král Václav IV., zejména v letech 1407-1408, než si nechal vystavět nedaleký Nový hrad u Kunratic. Zbytky jejího zdiva byly znovu nalezeny r. 1960 při bagrování Hamerského rybníka.

Zámek byl postaven pravděpodobně vévodou Juliem Františkem Sachsen – Lauenburgem či jeho následovníky po r. 1663. R. 1885 původní zámek vyhořel a jeho majitel Ludvík Korb z Weidenheimu ho nechal novorenesančně opravit podle plánů Ferdinanda Hauptmanna. Nyní využíván jako administrativní budova.