Turistické cíle v okolí obce Mikulov

Kostel postaven na starších základech v letech 1585-94. Barokně přestavěn v letech 1700-1703. Stavbu vedl pravděpodobně Kristian Lagler. V kostele se konají pravidelné bohoslužby i koncerty chrámové hudby.

Základy celodřevěného původně protestantského kostela ze 17. stol. na severním břehu východního cípu Flájské přehrady. Kostel byl přenesen do Českého Jiřetína v roce 1969 v důsledku stavby vodního díla.

Původně gotický kostelík klášterního špitálu v Oseku byl důkladně barokně přestavěn Ottaviem Broggiem kolem roku 1713. Přestavba odstranila následky devastace za třicetileté války.

Snad na místě staršího předchůdce (doložen 1383), přestavěného 1662, postaven 1734–7 Chr. Laglerem barokní kostel. Původně obklopen hřbitovem se čtyřmi nárožními výklenkovými kaplemi, z nichž jihovýchodní zanikla při stavbě nové silnice.

Kostel v Mikulově nahradil roku 1770 staršího předchůdce, pocházejícího zřejmě ze 16. století. Jednoduchá pozdně barokní stavba stojí na severní straně náměstí, v současné době neslouží původnímu účelu.

Dnes zcela zaniklý kostel sv. Mikuláše byl poprvé připomínán jako farní ve 14. století. V 19. století byl pseudorenesančně přestavěn. Ve druhé polovině 90. let minulého století byl, jako poslední budova ve vsi, zbořen.

Barokní kostel z roku 1706 na místě staršího předchůdce stojí uprostřed obce na hraně hlubokého údolí Bíliny. Obklopen hřbitovem s eliptickou ohradní zdí, v jejímž východním vrcholu se tyčí zvonice.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavený v letech 1756-1763. Vysvěcen byl r.1763. Od roku 2005 postupně restaurován.

Bývalý farní kostel Starého Oseka byl postaven jako barokní novostavba v letech 1751–55. Nahradil původní objekt, pocházející pravděpodobně ze 13. století. V posledních desetiletích je trvale uzavřen a chátrá. Obklopují ho zbytky hřbitova.

Gotický kostel z 13. století, přestavěn na poč. a ve 2. pol. 15. století. Dále upravován poč. 16. století. V letech 1643-77 opraveny škody 30-leté války. Po požáru r. 1939 je ve zříceninách.

Replika kostela z let 1723–28, postavená při stěhování Zabrušan, které proběhlo v letech 1906–10 kvůli těžbě hnědého uhlí. Na nové stavbě byly využity architektonické články původního objektu, částečně bylo přeneseno i vnitřní zařízení.

Původní evangelická modlitebna vznikla roku 1906 jako secesní stavba s osmibokou věží, částečně zapuštěná do svahu Vilémovy výšiny. Po roce 1945 připadla teplické pravoslavné obci, která změnila její zasvěcení a spravuje ji jako kostel dodnes.