Turistické cíle v okolí obce Most-Vtelno

nebo vyberte

Most-Vtelno

Ústecký kraj,  Most  (MO)
Nalezeno celkem 243 záznamů, 15 / 21 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 pivovar
technická památka, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Lišnice
lišnický pivovar byl postaven kolem poloviny 17. století a svému účelu sloužil do přelomu 19. a 20. st. Roku 1905 sloužil jako sýpka. Původní podobu setřely úpravy v druhé polovině dvacátého století, dnes je budova značně zchátralá.
 pivovar Liebshausen
300.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Libčeves
Liebshausen, Lobkowiczký pivovar s rybníkem, byl jedinečný v tom, že celý mechanismus pivovaru a sladovny byl poháněn za pomoci žentouru, ve kterém jako hybná síla byli zapřažení koně. Zrušen r. 1934.
 Podkrušnohorské technické muzeum – důl Julius III
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Kopisty
Technické muzeum vzniklo v roce 2003 v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III (založen po r. 1880) a snaží se přiblížit návštěvníkům historii a proces dobývaní a zpracování uhlí v severočeském regionu. Část dolu byla prohlášena za kulturní památku.
 Pohádkový les
ostatní, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílina
Pohádkový les vznikl v roce 1974, kdy Jaroslav Sekyra začal vyrábět pohádkové postavičky ze dřeva (celkem jich vytvořil cca 130). Časem zde vzniklo i bludiště, naučná stezka atp. R. 2008 začalo OS Bílina 2006 usilovat o revitalizaci místa. Roku 2011 přibylo 10 nových postaviček (sponzor spol. ČEZ).
 Pohradická hora (Aloisova výšina)
419.0 m. n.m.
Úpoř
věž - rozhledna, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Ohníč
V l. 1838-49 postavil pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk na severním vrcholu Pohradické hory rozhlednu, na jižním vrcholu pak altán. PO jeho smrti zanedbaná rozhledna zpustla, dnes je zde jen zřícenina.
 pomník americkým letcům
520.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Mukov
Pomník odhalený 21. 7. 1999 na počest americkým letcům (poručík Polinski a seržanti Finley a Gaalswyk), kteří zahynuli 21. 7. 1944 v troskách bombardéru B-24G Liberator v katastru Mukova. Stroj byl sestřelen německým flakem při náletu na palivový kombinát Sudetenlandische Treibstoffwerke v Záluží.
 pomník obětem I. světové války
pomník, památník, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Litvínov-Chudeřín
Pomník obětem I. sv. války byl vztyčen dne 24.6.1928. Desky nesou jména padlých v bojích v Srbsku, Rusku a Itálii i těch, kteří zemřeli na následky válečných útrap po návratu do vlasti. Zchátralý pomník byl díky místním občanům a za podpory města Litvínov obnoven a slavnostně odhalen dne 30.5.2012.
 pomník obětem katastrofy na dole Döllinger
218.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Duchcov
Dne 10. 2. 1879 došlo v důsledku zanedbání zásad bezpečnosti těžby na dole Döllinger severně od Duchcova k průvalu teplických léčivých vod, při kterém zahynulo 21 horníků. Jejich pomník stojí v jižní části starého městského hřbitova.
 pomník padlým z let 1848 a 1866
pomník, památník, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Litvínov-Chudeřín
Mramorový pomník obětem válek z let 1848 a 1866 nechal r. 1898 vytvořit Sbor vojenských vysloužilců v Chudeříně. R. 2008 byl pomník v havarijním stavu sejmut. Díky skupině nadšenců v čele s p. Josefem Čtvrtníčkem a s pomocí města byla vytvořena a dne 30.4.2010 slavnostně odhalena replika pomníku.
 pomník Walthera von der Vogelweide
221.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Duchcov
Pomník z r. 1911, znovu instalovaný o 80 let později, připomíná německého středověkého básníka, který se podle některých spíše romantických teorií narodil v Duchcově. Autorem sochy básníka sedícího na kameni ve stínu stromu je vídeňský J. Scholze.
 Postoloprty
193.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Postoloprty
Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.
 Přečaply
Kostelní vrch
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Přečaply
Z terénních náznaků a povrchového sběru předpokládané raně středověké dvoudílné hradiště (6,2 ha) s trojúhelnou akropolí (1,1 ha). Dle nálezů bylo místo osídleno již v pravěku, hradiště pochází z 10.–12. století. Pozůstatky možného opevnění poničila orba i stavba kostela sv. Matouše ve 13. století.