Turistické cíle v okolí obce Mlýnce

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící ve Strojeticích byl poprvé připomínán roku 1357. Pravděpodobně měl gotickou podobu, ale roku 1634 byl zničen požárem. Později v roce 1701 byl vystavěn v barokním slohu. Znovu obnoven byl roku 1834. Dnes je ve špatném stavu.

Kostel zaujímá dominantní polohu na návrší v horní části rozlehlé návsi. Dnešní stavba pochází ze začátku 18. století, kdy nahradila gotický kostel připomínaný ve 14. století jako farní. Na značně zchátralé stavbě byly v r. 2010 zahájeny opravy.

Na svahu návrší severně od návsi stojí původně gotický kostel, zbarokisovaný 1717, obnovený 1820. Severně a východně od něj velký hřbitov. Západní vstup lemují dvě centrální kaple. Velmi zajímavý, celkově však značně zanedbaný komplex.

Kostel ve Stvolnech pochází z přelomu 13. a 14. století. Následky husitských válek odstranila oprava 1480–90, třicetileté války oprava 1664–77, devastaci po roce 1945 se snaží zastavit postupná obnova v posledních letech.

Původně gotický kostel ze 14. století (zachována klenba presbytáře) prošel barokní přestavbou. Pozoruhodným motivem je točité schodiště pro zvoníka u severního boku presbytáře, které umožňovalo výstup do věžice nad vítězným obloukem.

Kostel ve Štědré se poprvé připomíná 1360. Dnešní stavba zřízena s využitím starších konstrukcí ve 2. pol. 17. stol., úprava exteriéru 1718. Následky poválečné devastace odstranila nedávná důkladná oprava. Součástí areálu i náročný pomník padlým.

Na místě původního gotického kostela ze 14. století, na východním okraji města, byla v r. 1722 postavena jednolodní orientovaná barokní novostavba s osovou dispozicí, s hranolovou věží na západní straně. Kostel prošel do 19. století několika úpravami, které však nesetřely jeho barokní vzhled.

Doba vzniku farního kostela městečka Valeč není známa. Úpravami prošel 1614, 1694–96 (F. Barelli), 1708 byla přistavěna věž s neobvyklou helmicí. Důkladná oprava v 90. letech 20. století pokračuje doplňováním detailů.

Barokní kostel postaven roku 1742 náhradou za zničenou gotickou svatyni. Jednolodní chátrající stavba je neorientovaná, v průčelí má subtilní hranolovou věž zakončenou cibulí s lucernou, mělký obdélný trojboce zakončený závěr se sanktusovou vížkou a osově umístěnou sakristií.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Zámecký kostel ve Valči postavil jako novostavbu 1710–28 G. A. Biana Rossa na náklad Jana Kryštofa ze Štampachu. Jedinou úpravou je klasicistní hrobka Korbů, připojená z východu k presbytáři. Zdevastovaná stavba prochází rekonstrukcí.