Turistické cíle v okolí obce Telce

Dvoupatrová barokní sýpka z pol. 18. stol. Dvě půdní podlaží. Okna v patře pravoúhlá, v přízemí špaletová. Portál se znakem Kinských, umístěným nad vstupem. Obvodové zdi ve spodní částí 1,40 m silné. Dřevěné dveře mají původní zámek. Sýpka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Typ rozsáhlé hospodářské budovy z období feudalismu. Původně barokní sýpka z 1. pol. 18. stol. Obdélný půdorys, dvanáctiosá. Ve střední část sýpky dvouramenné představěné schodiště. Tříosý zděný vikýř s trojúhelným štítem. Ve vrcholu šiška. Památkově chráněno.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze rodem Schwarzenbergů v roce 1697 v barokním stylu. Od svého vzniku neprošel téměř žádnými úpravami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Malá dřevěná vyhlídka byla postavena v létě 2025 u polní cesty spojující Třebichovice a místní část Saky. Vzhledem k poloze nabízí lokální výhled na údolí Knovízského potoka, přilehlé obce a větrné elektrárny u Pcher.

Dobu vzniku tvrze neznáme, ale podle lidové tradice stála již ve 12. století. Poprvé je doložena roku 1415.

Renesanční tvrz Údešice z konce 16. stol. byla během třicetileté války i s přilehlým dvorem vypálena a již nebyla obnovena. Dvůr se změnil na skupinu samot s dominantní sýpkou.

Původní gotický dům, jádro pochází ze 14. stol. Pozdně gotické úpravy ze 16. stol. Koncem 18. století barokně upraven. V polovině 19. stol. upraven klasicistně. Při rekonstrukci v r. 2006 objevena uvnitř domu středověká studna. Ungeltem vede průchod s uličkou.

Velvarská brána byla součástí opevnění města, vybudovaného koncem 13. stol. Brána byla dostavěna v 15. stol. Za husitských válek byly hradby pobořeny, v l. 1461-72 byly po přestavbě obnoveny. V l. 1823-24 byly hradby částečně zbořeny kvůli stavbě silnice. Brána byla opravována v l. 1868 a 1993-94.

Bývalý větrný mlýn byl postaven r. 1846 a fungoval jako větrný do r. 1879, kdy mu vichřice rozlámala větrné kolo. Poté byl stárkem Antonínem Vydrou upraven na parní pohon. Po dvou požárech na přel. 19. a 20. stol. upraven na pohon elektřinou, takto fungoval v l. 1928–40. Od r. 1960 slouží k bydlení.

Gotická věž ze 14. století, nejzachovalejší pozůstatek městského opevnění. Věž je čtyřboká, dvoupatrová, se stanovou střechou a malými okny střílnového typu. Od ní vybíhají na jih a západ krátké úseky hradební zdi.

Hrad stával na ostrohu nad obcí patrně od počátku 14. stol., postaven byl pány z Vinařic či Václavem z Dubé. Zpustl po připojení k divickému statku Děpoltem z Lobkovic na Bílině v 1. pol. 16. stol. Zachovány nepatrné terénní stopy.

Barokní vodárenská věž postavená pro zásobování zámeckého areálu vodou. Stojí na náměstí, obklopeném barokními stavbami a sochami. Po ztrátě původní funkce sloužila jako byty, klubovny, dnes v soukromém vlastnictví.