Turistické cíle v okolí obce Opočno

nebo vyberte

Opočno

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 205 záznamů, 7 / 18 stran, vyhledáno za 1.06 sec
 kostel sv. Havla
173.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Počedělice
Původně románský, goticky a barokně přestavěný kostel v Počedělicích je součástí areálu tvořeného hřbitovem, kamenným křížem z 30. let 19. století a výklenkovou novogotickou kaplí Nejsvětější Trojice.
 kostel sv. Jakuba
250.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Žatec
Jeden ze dvou zachovaných předměstských kostelů středověkého původu v Žatci. Dnešní stavba z konce 15. století, přibližně o 100 let později přestavěna. Velká oprava 1904, od konce 40. let 20. století v majetku pravoslavné církve.
 kostel sv. Jakuba Apoštola
280.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Hřivice
Barokní kostel na návrší nad centrem obce v podhůří Džbánu, postavený uprostřed bývalého hřbitova v 18. století. Nahradil staršího předchůdce. Orientovaná stavba na vysoké zárubní zdi, jednolodní, bez věže.
 kostel sv. Jakuba Většího
235.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Cítoliby
Farní kostel, součást areálu barokních staveb a soch na bývalé návsi. Na zdi bývalého hřbitova kolem kostela i na jeho ploše jsou umístěny významné sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
 kostel sv. Jakuba Většího
324.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Srbeč
Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.
 kostel sv. Jakuba Většího
320.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Slavětín
K původně románské lodi z poloviny 13. století byly přistavěny severní kaple (na počátku 14. století), presbytář (kolem 1375) a sakristie (před koncem 14. století). Věž na místě původní je z roku 1837. Kostel restauroval J. Mocker v letech 1880–81.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Škrle
Pův. gotický kostel byl postaven v 2. pol. 14. století (prvně zmiň. r. 1356). Roku 1586 byl přestavěn, po roce 1840 byl upravován (obec byla v té době centrem panství cisterciáckého kláštera v Oseku). Kostel od r. 1945 chátral, r. 2000 dostal novou střechu a v současnosti slouží jako galerie.
 kostel sv. Jana Křtitele
190.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Skupice
Areál kostela, zděné zvonice a rozsáhlého hřbitova na hraně terasy nad pravým břehem Ohře, kde do 18. století stávala obec, přemístěná tehdy do dnešní polohy asi 600 m jihozápadně od kostela. Vzhled budov ovlivnila přestavba 1903.
 kostel sv. Jiljí
315.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Vinařice
Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Panenský Týnec
Západní část kostela sv. Jiří je barokní z roku 1722 a východní z 19. století. Jako celek byl opraven roku 1904.
 kostel sv. Kateřiny
177.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Obora
Kostel v Oboře byl zřejmě s využitím starších konstrukcí postaven roku 1731. Věž pochází snad ze 16. století. Důkladně opraven roku 2008. Jižně od něj bývalá fara s barokním hospodářským zázemím, které je v dezolátním stavu.
 kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
440.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Mšec
Barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské nahradil starou gotickou stavbu. Byl vybudován r. 1780 podle plánů V. Vyčichla. V r. 1823 byla nově postavena věž zničená požárem. Jednolodní stavba je zakončena polokruhovým kněžištěm, při jižní stěně sakristie. Vybavení pochází z 18. a 19. století.