Turistické cíle v okolí obce Opočno

Zaniklé hradiště nad obcí Markvarec bylo vybudováno v pravěku ale dosud se nepodařilo určit do jaké kultury patřili jeho obyvatelé. Do současnosti se zachoval jen několik desítek metrů dlouhý pozůstatek valu s příkopem.

Sloupovitý pískovcový kámen stojící v jihozápadní části obce při silnici od Vrbna. Často je řazen mezi menhiry, ale nejspíše se jedná o starý ukazatel cest.

Hradiště na vrchu Okrouhlík nad Hřivicemi bylo pravděpodobně osídleno již v době bronzové a obývali jej i Slované v raném středověku. Do dnešní doby se zachoval val s příkopem.

Most postavený v l. 1814-1816 jako ochrana před záplavami silnice do Lipska. Délka mostu je 272 m a má 40 oblouků. Most je mírně prohnutý. Je významnou technickou památkou.

První zmínka o obci z roku 1616. Kaple pochází ze zač. 20. stol. Letopočet 1904 umístěn nad vchodem do kaple. Na kapličce deska se jmény místních občanů padlých v 2. světové válce.

Kaple (kostelík) byla postavena v 18. století ve středu nepravidelné návsi uprostřed obce. Jednoduchá barokní stavba neprošla pozdějšími úpravami, které by pozměnily její vzhled. Před kaplí je kamenný kříž s mariánským reliéfem.

Raně barokní centrální kaple s hranolovým presbytářem z let 1672–7 západně od městyse u polní cesty do Chlumčan. Postavena nákladem Kateřiny Papanzoniové z Mirandoly, obnovená 1817, v současnosti pustá bez zařízení. Od silnice kryta mohutnými lipami.

Kaple je barokní stavbou postavenou v první polovině 18. století na místě staršího svatostánku z roku 1660. Byla opravena roku 1928 a 1970. Dnes chátrá. Kaple má čtvercový půdorys s trojosým průčelím členěným pilastry. Interiéru dominuje nástěnná malba Nejsvětější Trojice z roku 1928.

kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je stavba ze spárovaných cihel s věží. Do fasády kaple jsou zasazeny pamětní desky obětem světové války .

Velká barokní kaple v těžišti dlouhé vřetenovité návsi. Postavena roku 1743, po roce 1945 zchátrala. Střecha s věžicí a západní štít opraveny roku 1996. V současné době bez využití.

Ves Koporeč je poprvé zmíněna k roku 1350, kdy byla držena příslušníky nižší šlechty. Proslavil ji zdejší sedlák Wenzel Gallin vypěstováním zvláštní hrušně zvané lidově Koprčka. Kaple na návsi postavená ve 30. letech 20. století, po r. 1945 zchátrala, dnes je přestavěna na garáž.

Výklenková kaple nad pramenem připomíná pověst o královně Elišce Přemyslovně, která ve zdejší studánce ukryla klíče od královské pokladnice, aby Jan Lucemburský nemohl český poklad zneužít pro své válečné výpravy po Evropě. Pověst zapsal Václav Beneš Třebízský.