Turistické cíle v okolí obce Louny

Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání. Nejkratší přístup ze stejnojmenné obce.

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.

Hradiště na plochém 500 m vysokém kopci bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časné doby laténské, tj. cca 500 let před Kristem. Možná souvisí se sousedními Kounovskými řadami. Dochovány pozůstatky dvou příčných valů s příkopy v čele a dalšího valu na opyši ohrazující obdélný areál hradiště.

V roce 1804 Jakub Devechi v místech bývalé tvrze dal postavit barokní zámek. V roce 1902 zámek vyhořel. V roce 1904 Josefina Burgstalleroá dala vyhořelý zámek přestavět ve švýcarském stylu.

Nepatrné zbytky tvrze obdélníkového půdorysu na jižním cípu hradiště Dřevíč. Poprvé uváděna r. 1379 v majeteku kláštera klarisek v Panenském Týnci. Jako poslední majitel je uváděn r. 1522 Děpold z Lobkovic na Bílině, o jejím dalším osudu není zpráv.

Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.

K přechodu široké nivy Ohře byla v letech 1845–53 postavena komunikace, skládající se ze tří kamenných mostů a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Ten v letech 1908–9 nahradil jeden z prvních betonových mostů v Čechách.

V městysi Slavětín, asi 2,5 km východně od Loun, stával od počátku 14. stol. menší hrad. Založen pány ze Rvenic, později dlouhodobě spjat s Házmburky. Zanikl asi po požáru městečka koncem 16. stol.. Definitivně rozebrán v letech 1833-1834.

Náročně architektonicky zpracovaný sloup Nejsvětější Trojice mezi kostelem svatého Jakuba a zámkem, sochařská výzdoba z Braunovy dílny. Součást barokního architektonicko-sochařského komplexu v Cítolibech.

Autorem sloupu se sousoším Piety z roku 1701 je sochař J. K. Vetter. Jedná se o hladký sloup, solitér. Použit byl křídový pískovec z Lounska.

Sloup se sochou sv. Bernarda na návsi v Řisutech u Libčevsi z roku 1718. Po roce 1945 sražen a zlomen, poškozená plastika osazena na hranolový podstavec pod kostelem. Roku 2008 restaurována, sloup nahrazen replikou, postaven v jižní části návsi.

Smírčí kříž s motivem meče stál původně, v dnes zbořených, Libkovicích. Po zániku obce, na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století, byl společně s dalšími památkami, umístěn u hřbitovní zdi u kostela.