Turistické cíle v okolí obce Hnojnice

Kostel ve Vrbně byl původně gotický ze 13. století, roku 1480 byl opraven a v roce 1665 přestavěn - chrámová loď byla prodloužena a věž byla zvýšena o patro. Další přestavba se uskutečnila roku 1914. Kostel je jednolodní, s raně gotickým presbytářem a hranolovou věží s cibulovou bání

Původně gotický kostel byl nově postaven v letech 1710–1713 a obnoven po požáru v letech 1802–1803. Z původní stavby zachována spodní část věže s klenbou z přelomu 13. a 14. století.

Velký goticko-renesanční kostel postavený na místě staršího předchůdce uprostřed třebenického náměstí (zdejší děkanát doložen 1352). Věž 1551, vlastní kostel 1591–1601. Dochován s minimálními změnami.

Pseudogotický kostel na místě bývalé kapličky ze 14. stol. Dnešní kostel postaven v letech 1893 – 1895 za vydatné pomoci místních obyvatel. Je podélný jednolodní s hranolovou věží při západním průčelí, kněžiště je uzavřeno polygonálně.

Kostel Narození Panny Marie vystavěn v letech 1333 až 1338 za Jana IV. z Dražic. Od roku 1384 byl kostel farní. Opraven slohově r. 1891. V sakristii je pozdně gotická křtitelnice z růžové opuky.

Kostel pochází pravděpodobně ze 40. let 14. století, přestavován 1493 a 1779. V 19. století postavena novogotická věž. Okolí dosud nese stopy dvou velkých sesuvů půdy z nedalekého hradního kopce.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele z let 1751–1761. Autorem je Otto Gabriel Juschka. Interiér kostela je slohově jednotný – fresky jsou od Jana Václava Spitzera, oltářní obrazy a sochařská výzdoba je připisována dílně Františka Ignáce Platzera.

Jednolodní kostel v Sulejovicích s výraznou věží pochází ze závěru 14. století. Přestavby koncem 18. století, oprava v 90. letech 20. století. Zachovány četné kamenické články z doby stavby. Obklopen bývalým hřbitovem.

Barokní kostel vystavěný na na troskách vyhořelé fary v letech 1736 až 1738 italským architektem Octaviem Broggiem. Ve 2. pol. 20. století se Vtelno stalo památkovou zónou, kde byly v lapidáriu uloženy zachráněné památky z Mostu a jeho okolí.

Novogotický kostel z let 1905-1907 nahradil původně románskou, goticky a barokně upravovanou svatyni. Při její demolici zanikly i gotické malby z let 1368-1369 a kazetový strop z konce 16. století. Zachovala se umělá terasa, na níž kostel stojí, ohradní zeď hřbitova a zvon Matěj z r. 1574.

Původně románský kostel z první třetiny 13. století, později goticky zásadně rozšířený, další přestavba barokní, se zachovalými románskými prvky. Výrazné je střídání opukových kvádrů čedičovými na vrchu věže, sdružené okénko a jižní vstupní portál.

Bohatě zdobený raně barokní milešovský kostel nechal v letech 1675–80 postavit Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic podle projektu Antonia della Porta z roku 1669. Úpravy v 18. a 19. století, po roce 1945 devastace kostela i okolí.