Turistické cíle v okolí obce Dobroměřice

K přechodu široké nivy Ohře byla v letech 1845–53 postavena komunikace, skládající se ze tří kamenných mostů a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Ten v letech 1908–9 nahradil jeden z prvních betonových mostů v Čechách.

První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.

Zámek byl postaven v druhé polovině 17. století poté, co původní hrad byl za třicetileté války zpustošen Švédy a nebyl už obnoven. Tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova pro stavbu nového zámku použili stavební kámen ze starých hradních budov.

V městysi Slavětín, asi 2,5 km východně od Loun, stával od počátku 14. stol. menší hrad. Založen pány ze Rvenic, později dlouhodobě spjat s Házmburky. Zanikl asi po požáru městečka koncem 16. stol.. Definitivně rozebrán v letech 1833-1834.

Náročně architektonicky zpracovaný sloup Nejsvětější Trojice mezi kostelem svatého Jakuba a zámkem, sochařská výzdoba z Braunovy dílny. Součást barokního architektonicko-sochařského komplexu v Cítolibech.

Autorem sloupu se sousoším Piety z roku 1701 je sochař J. K. Vetter. Jedná se o hladký sloup, solitér. Použit byl křídový pískovec z Lounska.

Sloup se sochou sv. Bernarda na návsi v Řisutech u Libčevsi z roku 1718. Po roce 1945 sražen a zlomen, poškozená plastika osazena na hranolový podstavec pod kostelem. Roku 2008 restaurována, sloup nahrazen replikou, postaven v jižní části návsi.

Smírčí kříž s motivem meče stál původně, v dnes zbořených, Libkovicích. Po zániku obce, na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století, byl společně s dalšími památkami, umístěn u hřbitovní zdi u kostela.

Smírčí kříž ev. č. 0350 stojí v podezdívce plotu hostince U Křížku. Není známo, kdo a kdy kamenný kříž, který původně stával samostatně mimo vesnici, vyrobil. Snad šlo o akt pokání nějakého zločince. Kříž má krátká ramena a vpředu zbytek rytiny znázorňující kalich s hostií nebo obličej.

Sochu tehdy čerstvě svatořečeného zemského patrona nechala po roce 1730 před vjezdem do zámku postavit Barbara von Löwenegg jako výraz pokání za nekonformní společenský život, který zde vedla v předchozích letech. Zpodobnění světce se poněkud vymyká z dobových standardů.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na křižovatce mezi dvěma stromy. Pískovcová socha v životní velikosti. Oděn v řaseném šatě s pláštěm na ramenou. V levé ruce drží kamenný krucifix. Socha datována rokem 1746. Památkově chráněno od r. 1967.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Poleradech stávala původně u cesty vedoucí do dnes zaniklé vsi Židovice. Původní socha pocházela snad z počátku 19. století, ale dnešní podoba je kopií sochy světce ze zámku v Korozlukách. Podstavec je původní.