Turistické cíle v okolí obce Dobroměřice

Ocelová rozhledna (35 m, 410 m n. m.) byla postavena r. 2008 společností T-Mobile, veřejnosti byla zpřístupněna r. 2009. Jedná se o typizovaný stožár – vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou. Nabízí vyhlídku na České středohoří a horu Říp, při dobré viditelnosti je vidět Ještěd.

Louny jako město vznikly 60. letech 13. stol. Po požáru r. 1517 město přestavěno a vybudován kostel sv. Mikuláše. Od pol. 19. stol. sídlo okresních úřadů. V 19. stol. a v 60. a 70. letech 20. stol. rozsáhlé demolice v historickém jádru.

Menhir "Zakletý mnich" byl vztyčen patrně na bývalém kultovním místě, zatím není přesně určeno kdy. Menhiry byly vztyčovány v období 5 tisíc let – 2. pol. 1. tisíciletí př. n. l. Je údajně nabit zlou energií přijímanou ze země i z kosmu a každý pokus o jeho přemístění skončí vždy velkým neštěstím.

Menhir z železitého pískovce o výšce 1,7 metru a váze cca 1,9 tuny. Nalézá se u obce Slavětín, která je asi 10 kilometrů od města Louny. Původně na tomto místě stály menhiry dva, ale do dnešní doby se zachoval pouze jeden.

Jeden z nejznámější českých menhirů stojí pár metrů od silnice, která vede od Klobuk do Telce. Je vysoký 3,4 metru, váží zhruba 5 tun a je ze železitého pískovce, říká se mu také Zkamenělý pastýř.

Městské opevnění vznikalo od 2. pol.15.st. Patrné v České ulici a v ulici Na Valech, na jižní, západní i severní straně města, kde je hranolová věž a několik půlkruhových bašt. V Žižkově ulici dvě dělové bašty. Součástí je Žatecká brána z r.1500.

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

Na zámek přestavěná gotická tvrz, postavená rytíři z Mirošovic koncem 15. st. a renesančně přestavěná r. 1554. Roku 1668 připojena Lobkovici k Bílině a barokně upravena. Dnešní dvoupatrová budova s věží obsahuje řadu architektonických detailů.

Renesanční stavba pocházela z roku 1567. Roku 1915 vyhořela, zachovaly se obě štítové zdi s panelovanými štíty a stopami sgrafit, nadstavené při obnově novými trojúhelnými štíty. Dodnes v provozu, doplněný malou vodní elektrárnou.

Koštický mlýn z přelomu 19. a 20. století se secesní částí obytných budov. Mlýn o 6 kolech od r. 1886 modernizován, od r. 1902 vybaven turbínou, od r. 1915 upraven na vodní elektrárnu. Po r. 1948 zchátral, po restituci obnovena vodní elektrárna.

Obytný objekt hospodářského dvora, obklopený parkem. Pravděpodobně pochází z 19. století, je postaven ve formě jednokřídlého zámečku.

Muzeum české vesnice je dalším z mnoha zajímavých míst v Peruci. Nachází se v budově barokní sýpky v zahradě zámku.