Turistické cíle v okolí obce Chraberce

Původně gotický kostel byl nově postaven v letech 1710–1713 a obnoven po požáru v letech 1802–1803. Z původní stavby zachována spodní část věže s klenbou z přelomu 13. a 14. století.

Gotický kostel byl postaven na místě vyhořelé baziliky ze 14. stol. 1549 renesanční přestavby, v 19 stol. regotizován. V roce 1975 byl kostel kvůli těžbě uhlí přesunut. Dnes přístupný.

Velkolepý farní kostel v Postoloprtech postavil v místech někdejšího benediktinského kláštera v letech 1746–53 A. Altomonte mezi zámkem, náměstím a starším kostelem sv. Františka. Jeho obvodové zdi se zachovaly ve stodole děkanství.

Velký goticko-renesanční kostel postavený na místě staršího předchůdce uprostřed třebenického náměstí (zdejší děkanát doložen 1352). Věž 1551, vlastní kostel 1591–1601. Dochován s minimálními změnami.

Kostel pochází pravděpodobně ze 40. let 14. století, přestavován 1493 a 1779. V 19. století postavena novogotická věž. Okolí dosud nese stopy dvou velkých sesuvů půdy z nedalekého hradního kopce.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele z let 1751–1761. Autorem je Otto Gabriel Juschka. Interiér kostela je slohově jednotný – fresky jsou od Jana Václava Spitzera, oltářní obrazy a sochařská výzdoba je připisována dílně Františka Ignáce Platzera.

Pozdně barokní jednolodní obdélný kostel s polygonálním závěrem a osově umístěnou sakristií byl postaven v r. 1776–1778, mobiliář má již klasicistní ráz. Kostel je obklopen hřbitovem obehnaným zdí, se zvonicí v jihovýchodním koutě. V letech 2007 až 2010 byl kostel opraven.

Jednolodní kostel v Sulejovicích s výraznou věží pochází ze závěru 14. století. Přestavby koncem 18. století, oprava v 90. letech 20. století. Zachovány četné kamenické články z doby stavby. Obklopen bývalým hřbitovem.

Barokní kostel vystavěný na na troskách vyhořelé fary v letech 1736 až 1738 italským architektem Octaviem Broggiem. Ve 2. pol. 20. století se Vtelno stalo památkovou zónou, kde byly v lapidáriu uloženy zachráněné památky z Mostu a jeho okolí.

Novogotický kostel z let 1905-1907 nahradil původně románskou, goticky a barokně upravovanou svatyni. Při její demolici zanikly i gotické malby z let 1368-1369 a kazetový strop z konce 16. století. Zachovala se umělá terasa, na níž kostel stojí, ohradní zeď hřbitova a zvon Matěj z r. 1574.

Původně románský kostel z první třetiny 13. století, později goticky zásadně rozšířený, další přestavba barokní, se zachovalými románskými prvky. Výrazné je střídání opukových kvádrů čedičovými na vrchu věže, sdružené okénko a jižní vstupní portál.

Pozdně barokní filiální kostel v Košticích byl postaven roku 1752. Po roce 1945 zchátral, v současné době probíhají zajišťovací práce.