Turistické cíle v okolí obce Blšany

Obytný objekt hospodářského dvora, obklopený parkem. Pravděpodobně pochází z 19. století, je postaven ve formě jednokřídlého zámečku.

Chátrající návesní kaple z poloviny 19. století nebyla poznamenána žádnými nevhodnými přestavbami. Stojí uprostřed téměř vylidněné malé vesnice.

Návesní kaple ve Valově je pozdně barokní stavba z roku 1833. Od roku 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.

Zámek přestavěný z pův. tvrze z 1. pol. 14. stol., úpravy v pozdní gotice, renesanci, baroku, v 19. st. empírově a ve 20. st. následovaly necitlivé novodobé zásahy. Posledním majitelem byl do r. 1949 J. Herberštejn. Poté byl zámek přidělen státu.

Vrch nedaleko mlýna jižně od Stebna v sobě skrýval ojedinělý nález etruské bronzové mísy zvané teglia a dalších předmětů. Byl objeven za pomoci detektoru kovů v únoru 2015 a je jediným mimo území Itálie. Pochází z období 400 až 200 let před narozením Krista.

Novogotická rozhledna patří k našim nejstarším vyhlídkovým stavbám, vznikla patrně v letech 1793-1797. Krátce po rekonstrukci v letech 2015-2017 se však objevily závady, zejména napadení houbou, které si r. 2020 vynutily uzavření objektu. Dosud se nepodařilo najít firmu, která by opravu provedla.

Nový židovský hřbitov byl založen roku 1897, když přestal starý hřbitov vyhovovat. Do dnešní doby se za poničenou ohradní zdí zachovalo několik náhrobních kamenů z let 1900 až 1915. U silnice jsou také ruiny dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken, areál bohužel hyzdí skládka odpadu.

Socha Odpočívajícího Ježíše, zvaná nesprávně Ecce homo, stávala na pískovcovém podstavci mezi kaštany nad Stebnem. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. stol. byla poškozena opilci a na dva roky ji nahradil litinový kříž. Sochu opravili restaurátoři a 31.8. 2019 byla opět umístěna svém původním místě.

Terénní zbytky pravd. dřevěného hradu nad údolím potoka Leštiny, podle nálezů postaven ve 2. pol. 13. století, v 1. pol. 14. století opuštěn. Dochovány stopy předhradí a jádra oddělených od ostrožny i mezi sebou příkopy.

Částečně rekonstruovaný zámek, vzniklý přestavbou a postupným rozšiřováním tvrze z první poloviny 14. století. Přestavby probíhaly v 16.–19. století, po roce 1945 nastala devastace, dovršená v 90. letech 20. století. Nyní rekonstruován.

Zámek postavil Jaroslav Libštejnský z Kolovrat v r. 1560. Za Černínů byl zámek po třicetileté válce opraven. Zámek byl v majetku rodu Černínů až do roku 1945 a do té doby byl několikrát přestavován a opravován, zejména po požáru v roce 1915.