Turistické cíle v okolí obce Domoušice

Synagoga z první poloviny 19. století, postavena jako náhrada za starší dřevěnou. V osmdesátých letech 19. století přestavěna. Dochované desatero ve štítu. Původní vybavení ukradeno nebo zničeno, budova je ve špatném stavu.

Pravděpodobně renesanční sýpka byla dlouho považována za někdejší dolní pnětluckou tvrz, aktuální prameny tuto interpretaci odmítají. Obdélný objekt s polovalbovou střechou a dvěma podlažími malých okének s kamennými ostěními stojí na západním okraji návsi.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze rodem Schwarzenbergů v roce 1697 v barokním stylu. Od svého vzniku neprošel téměř žádnými úpravami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Paleontologická lokalita Travertinová kupa vznikala v období mladších třetihor spodního miocénu před 22 mil. let. Místo je ojedinělé bohatým výskytem miocénních sladkovodních vápenců; nálezy fosilních živočichů a rostlin. Od roku 1989 patří toto místo mezi významné chráněné přírodní památky ČR.

Hradiště Třeskonice bylo osídleno v dávném pravěku, v neolitu, eneolitu, pozdní době halštatské, laténské, římské, a také v raném středověku. Rozkládá se na lichoběžníkové ploše na vrchu jménem Výrov. Bývalo opevněno valy, zpevněnými kamennou plentou. Částečně poškozeno lomem a buldozery.

Na místě tvrze prvně doložené roku 1454 nechal po roce 1728 postavit Kašpar František Clary – Aldrigen barokní zámek. Roku 1945 byl znárodněn, od té doby chátral v majetku statků a učiliště. V letech 1982-84 opraven, dnes slouží sociálním účelům.

Bývalý větrný mlýn byl postaven r. 1846 a fungoval jako větrný do r. 1879, kdy mu vichřice rozlámala větrné kolo. Poté byl stárkem Antonínem Vydrou upraven na parní pohon. Po dvou požárech na přel. 19. a 20. stol. upraven na pohon elektřinou, takto fungoval v l. 1928–40. Od r. 1960 slouží k bydlení.

Hrad stával na ostrohu nad obcí patrně od počátku 14. stol., postaven byl pány z Vinařic či Václavem z Dubé. Zpustl po připojení k divickému statku Děpoltem z Lobkovic na Bílině v 1. pol. 16. stol. Zachovány nepatrné terénní stopy.

Barokní vodárenská věž postavená pro zásobování zámeckého areálu vodou. Stojí na náměstí, obklopeném barokními stavbami a sochami. Po ztrátě původní funkce sloužila jako byty, klubovny, dnes v soukromém vlastnictví.

Zaniklý, středověký hrádek byl postaven pravděpodobně majiteli nedaleké vsi Vrbice, nyní části obce Hořovičky. Byl objeven až roku 2013, ale zbytky sond svědčí o nějaké formě výzkumu či nelegálních výkopů před mnoha lety. Z obranných konstrukcí hrádku se zachoval pouze příkop a val.

Zchátralý zámek, který byl vybudován někdy po roce 1628 na místě původní tvrze bratry Volfem Illburkem a Vilémem z Vřesovic. V l. 1735–1736 dal Ludvík Jiří z Badenu zámek dostavět. Dnes prochází postupnou rekonstrukcí.

Gotická kamenná šestipodlažní věž vysoká 46 m, součást opevnění Rakovníka z l. 1519–22 od Jana Chochola a parléře Víta. Unikátní je dochované předbraní na vnější straně brány. Dnes je ve věži expozice fotografií místních fotografů.