Turistické cíle v okolí obce Domoušice

Hradiště zmiňuje Josef Ladislav Píč r. 1909 bez udání konkrétní polohy. J. Bubeník jej ztotožnil s lokalitou Hradisko nad soutokem Hostokryjského a Rakovnického potoka. Bez výzkumu nelze existenci hradiště potvrdit, nálezy keramiky (dnes nezvěstné) halštatské, laténské a raně středověké.

K přechodu široké nivy Ohře byla v letech 1845–53 postavena komunikace, skládající se ze tří kamenných mostů a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Ten v letech 1908–9 nahradil jeden z prvních betonových mostů v Čechách.

Ocelová oblouková nýtovaná konstrukce na opěrách z pískovcových kvádrů nahradila roku 1896 řetězový most z let 1826–7. Po velké opravě roku 2001 převádí přes Ohři místní dopravu do oblasti nádraží Žatec západ.

V městysi Slavětín, asi 2,5 km východně od Loun, stával od počátku 14. stol. menší hrad. Založen pány ze Rvenic, později dlouhodobě spjat s Házmburky. Zanikl asi po požáru městečka koncem 16. stol.. Definitivně rozebrán v letech 1833-1834.

Náročně architektonicky zpracovaný sloup Nejsvětější Trojice mezi kostelem svatého Jakuba a zámkem, sochařská výzdoba z Braunovy dílny. Součást barokního architektonicko-sochařského komplexu v Cítolibech.

Sloup z let 1707–13 (F. Tollinger), 1735 doplněn J. K. Vetterem. Trojboký, na vrcholu Trojice, pod oblačným soklem tři andělé, kolem šestiboké zábradlí se sochami svatých Josefa, Václava, Zikmunda, Floriána, Antonína, Prokopa, Karla Bor. a Jana Nep.

Druhý žatecký barokní sloup postavený na dnešním náměstí 5. května na paměť požáru roku 1738. Přestože titulní plastikou je Nejsvětější Trojice, nazývá se sloup podle protipožárního patrona sv. Floriána, jehož socha stojí na podstavci.

Autorem sloupu se sousoším Piety z roku 1701 je sochař J. K. Vetter. Jedná se o hladký sloup, solitér. Použit byl křídový pískovec z Lounska.

Smírčí kříž je téměř jeden metr vysoký a vytesaný z jednoho kusu pískovce. Pochází snad ze 16. století a dnes málo zřetelný motiv meče, zdobící čelní stranu, napovídá, že byl zhotoven na paměť nějakého zločinu.

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.

Sochu tehdy čerstvě svatořečeného zemského patrona nechala po roce 1730 před vjezdem do zámku postavit Barbara von Löwenegg jako výraz pokání za nekonformní společenský život, který zde vedla v předchozích letech. Zpodobnění světce se poněkud vymyká z dobových standardů.

Socha prezidenta Tomáše G. Masaryka je obnoveným dílem. Původní sochu vytvořil r. 1930 ak. sochař Josef Fojtík. Za 2. sv. války byla poničena nacisty, poté obnovena. R. 1953 byla komunisty stržena a zničena. Novou sochu vytvořil r. 1997 ak. sochař Miroslav Pangrác.