Turistické cíle v okolí obce Postoloprty

Věžovitá tvrz s přistavěným podélným křídlem, obklopená rozsáhlým hospodářským dvorem. Poprvé doložena 1318, nákladná přestavba po 1560. Od 17. století hospodářské využití, dochována unikátní sušárna chmele z 19. století.

R. 1620 Kryštof Hrobčiký z Hrobčic původní tvrz přestavěl na renezanční zámek. Roku 1620 císařští vojáci zámek vyplenili a zapálili. R. 1623 koupil zámek František Clary de Riva. Jeho potomci nechali v druhé pol. 17. stol. zámek barokně přestavět.

Barokní zámek z I. poloviny 18. století nechala postavit jako sídlo správy svého panství svatovítská kapitula. Oprava počátkem 19. století za Schwarzenbergů. Rozsáhlé hospodářské zázemí z 19. a 20. století. Po roce 1924 sídlo správy státních lesů, dnes soukromý obytný objekt.

Hradiště nedaleko Postoloprt bylo vybudováno na říční terase pouhé 2 až 4 m nad záplavovým územím Ohře pravděpodobně v druhé polovině 10. nebo počátkem 11. století. Zdejší místo bylo ale osídleno již od pravěku, v neolitu, době halštatské a římské.

Dreherův pivovar byl postaven r. 1861 rakouským pivovarníkem Antonem Dreherem. Moderní parostrojní pivovar se stal jedním z nejvýznamnějších v kraji a prodával pivo v Čechách i do zahraničí. R. 1927 byl pivovar z blíže nejasných důvodů uzavřen a dál sloužil jako sladovna. R. 1948 byl zestátněn.

Jednorázově velkolepě vybudovaný strojní pivovar na severozápadě Žatce postavil podnikatel Anton Dreher podle projektu místních stavitelů A. Dauta, J. Salomona a J. Petrovského. Fungoval do roku 1948, poté konzervárna, dnes skladiště a drobné firmy.

Dřevíč je poprvé zmíněna v Kosmově kronice k r. 1002, ale nálezy z období neolitu, únětické, mohylové a knovízské kultury dokládají mnohem starší osídlení. Lokalitu opevnili i Keltové, kteří zde zřídili bránu s tzv. vlásenkovitým zakončením valu.

Původně německý evangelický kostel byl postaven v letech 1897–8 jako jednolodní novorenesnační stavba, orientovaná k jihozápadu s hranolovou věží v čele hlavního (severovýchodního) průčelí. Od roku 1947 ve správě Církve českobratrské evangelické.

Novorenesanční farní budova z roku 1904, postavená péčí knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu na polovině cesty mezi zámkem a kostelem. Severně od ní se nachází hospodářské zázemí. Areál je dnes zpustlý, minimálně využívaný.

Výšinná archeologická lokalita v nadmořské výšce 282 m nad mořem byla osídlena již od doby halštatské až do doby hradištní. Nachází se na nevysokém svahu východně od obce a její existence souvisí s ostatními podobnými místy v Poohří.

Zaniklé hradiště nad obcí Markvarec bylo vybudováno v pravěku ale dosud se nepodařilo určit do jaké kultury patřili jeho obyvatelé. Do současnosti se zachoval jen několik desítek metrů dlouhý pozůstatek valu s příkopem.

Hradiště na vrchu Hradištko nedaleko Měrunic bylo vystavěno dodnes neznámou kulturou a není proto datováno. Jediný badatel J. K. Hraše je prozkoumal ve druhé polovině 19. století. Zarostlý a špatně přístupný vrchol ukrývá zbytky valů.