Turistické cíle v okolí obce Březno

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

Pův. gotický kostel byl postaven v 2. pol. 14. století (prvně zmiň. r. 1356). Roku 1586 byl přestavěn, po roce 1840 byl upravován (obec byla v té době centrem panství cisterciáckého kláštera v Oseku). Kostel od r. 1945 chátral, r. 2000 dostal novou střechu a v současnosti slouží jako galerie.

K původně románské lodi z poloviny 13. století byly přistavěny severní kaple (na počátku 14. století), presbytář (kolem 1375) a sakristie (před koncem 14. století). Věž na místě původní je z roku 1837. Kostel restauroval J. Mocker v letech 1880–81.

Kostel se poprvé v Malém Březně připomíná poprvé roku 1334. Částečně dřevěnou stavbu, doplněnou roku 1597 mohutnou věží, poškodil požár 1633. Obnova proběhla 11 let nato, zásadní přestavba 1723–5, další úpravy v 19. století. Opraven 1996–8.

Areál kostela, zděné zvonice a rozsáhlého hřbitova na hraně terasy nad pravým břehem Ohře, kde do 18. století stávala obec, přemístěná tehdy do dnešní polohy asi 600 m jihozápadně od kostela. Vzhled budov ovlivnila přestavba 1903.

Původní gotický kostel v Bečově nahradila roku 1767 barokní novostavba s bohatou výzdobou interiéru. Kostel je dosud funkční a na poměry v širokém okolí se nachází v dobrém stavu. Má i vlastního čtyřnohého strážce urputného vzhledu.

Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.

Západní část kostela sv. Jiří je barokní z roku 1722 a východní z 19. století. Jako celek byl opraven roku 1904.

Kostel v Oboře byl zřejmě s využitím starších konstrukcí postaven roku 1731. Věž pochází snad ze 16. století. Důkladně opraven roku 2008. Jižně od něj bývalá fara s barokním hospodářským zázemím, které je v dezolátním stavu.

Původní kostel (podle zasvěcení snad románský) je poprvé připomínán r. 1354, zbořen r. 1770. V letech 1771–74 ho nahradila pozdně barokní novostavba podle plánu Leopolda Vávry. Po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá obnova. Obklopen bývalým hřbitovem.

Gotický kostel z 1. pol. 14. stol. Přestavěný barokně (1729 – přistavěna věž) a neoslohově v 19. stol. Zanedbaný kostel tvoří obdélná loď s čtvercovým žebrově klenutým presbytářem a valeně klenutou sakristií, před západním průčelím hranolová věž.

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).