Turistické cíle v okolí obce Březno

Kaple z konce 19. stol. Drobná čtvercová stavba. Nízká sedlová střecha krytá bobrovkami a na ní čtyřboká zvonička. Vstup ve východním průčelí s půlkruhovým záklenkem. Vstupní dveře j s kazetovými výplněmi. Nemovitá kulturní památka od r. 1978.

Neobvyklá stavba pseudorománské kaple sv. Václava z roku 1893, postavená nákladem zdejší rodiny Sochorů. V regionu zcela ojedinělý ohlas byzantské architektury, exotický vzhled stavby podporuje i symetrická struktura zdiva výrazných barev.

Pův. barokní kaple sv. Václava z r. 1714 byla do dnešní novogotické podoby přestavěna ve 2. polovině 19. století. Stojí uprostřed návsi Mnichovského Týnce.

Kaple sv. Václava na hradišti Dřevíč je presbytářem staršího barokního svatostánku, zbouraného v letech 1892-93, s pseudobarokním průčelím. Stojí možná na místě raně středověké sakrální stavby.

Kaple sv. Víta je zanikající sakrální barokní objekt postavený snad roku 1689.

Ves patrně patřila pánům ze Žerotína. První písemná zmínka o obci z r. 1407. Kaplička pochází z roku 1895. Rekonstrukce v roce 2016. Nad vchodem deska se jmény padlých místních občanů v první světové válce.

Področov, klášter obutých augustiniánů 'Vallis beatae Virginis' s kostelem Nanebevzetí Panny Marie založil roku 1373 Albrecht z Kolowrat.

Klášter byl postaven v letech 1676–83 jižně od Pražské brány, hlavní průčelí kostela do třídy Obránců míru. Typický kapucínský komplex s jednoduchou architekturou. Fungoval do roku 1950, poté domov důchodců, dnes prázdný. Kostel slouží jako farní.

Klášter klarisek založený v roce 1280. Po požáru kláštera začala výstavba nového konventního kostela, kterou přerušily husitské války. Stavbu pravděpodobně realizovala parléřská huť, zachoval se výrazný jižní portál. Klášter zrušen v roce 1783.

Soubor obytných domů inspirovaný anglickými zahradními městy. Podle projektu Jana Kotěry ho stavěl od roku 1909 pensijní fond zaměstnanců státních drah jižně nad lounským nádražím. Dokončení celého záměru zmařil nedostatek financí a I. světová válka.

Dvoukřídlý patrový klasicistní zámek postaven r. 1755 na místě tvrze. R. 1806 v majetku rytíře Václava Beníška z Dobroslavi. R. 1848 patřil Fleischerům, r. 1887 Richterům. Po r. 1948 užíván jako učiliště. Po r. 1989 byl v havarijním stavu koupen a opraven Ing. M. Peroutem.

Barokní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti svatých pomocníků postaven v letech 1714–18 jako dík za odvrácení moru roku 1713. Dnes jeden z mála pozůstatků staré zástavby Velkého (Žateckého) předměstí.