Turistické cíle v okolí obce Smolnice

Středověká tvrz Čeradice se nacházela v malé stejnojmenné vsi, nyní části obce Klobuky na Slánsku. Zanikla beze stopy za třicetileté války.

Výšinné sídliště Čertovka bylo osídleno v pravěku, v eneolitu lidmi řivnáčské kultury a také v době bronzové zástupci únětické kultury. Archeologové zde objevili žárové hroby, kultovní předměty, pozůstatky obytných chat i zbytky pecí sloužících k tavení bronzu. Poprvé bylo zkoumáno mezi světovými válkami.

Budovy Cífkova statku pochází asi ze 17. stol. Další úpravy z 18. a 19. stol. Mimořádně hodnotná venkovská usedlost, její nejstarší část je pozdně gotická. Usedlost s obytným domem a rozsáhlým hospodářským zázemím. Objekty statku propojuje ohradní zeď a brány. Statek památkově chráněn od r. 1967.

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

Na místě bývalé tvrze, kterou nechala Markéta Blandina z Leypoldsheimu zbořit byl později vytavěn barokní zámek který byl v roce 1731 prošel celkovou přestavbou do dnešní podoby.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

Věžovitá tvrz s přistavěným podélným křídlem, obklopená rozsáhlým hospodářským dvorem. Poprvé doložena 1318, nákladná přestavba po 1560. Od 17. století hospodářské využití, dochována unikátní sušárna chmele z 19. století.

Barokní zámek z I. poloviny 18. století nechala postavit jako sídlo správy svého panství svatovítská kapitula. Oprava počátkem 19. století za Schwarzenbergů. Rozsáhlé hospodářské zázemí z 19. a 20. století. Po roce 1924 sídlo správy státních lesů, dnes soukromý obytný objekt.

Hradiště nedaleko Postoloprt bylo vybudováno na říční terase pouhé 2 až 4 m nad záplavovým územím Ohře pravděpodobně v druhé polovině 10. nebo počátkem 11. století. Zdejší místo bylo ale osídleno již od pravěku, v neolitu, době halštatské a římské.

Dřevíč je poprvé zmíněna v Kosmově kronice k r. 1002, ale nálezy z období neolitu, únětické, mohylové a knovízské kultury dokládají mnohem starší osídlení. Lokalitu opevnili i Keltové, kteří zde zřídili bránu s tzv. vlásenkovitým zakončením valu.

Hrad vznikl v 1. polovině 13. století. Dvě praskliny ve vnitřní ploše vedly k jeho opuštění. V 19. až 20. století hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky.

Dnes již zaniklou tvrz postavil patrně Karel Elznic z Elznic po r. 1597 (zmiňována r. 1623). Poté byla v majetku Johanky z Hertemberka a jejího muže Václava Šternberka do r. 1627, kdy tvrz koupila Marie Maximiliana ze Šternberka. R. 1676 přešla do rukou Dietrichsteinů a asi toho roku byla zbourána.