Turistické cíle v okolí obce Vlčí

Pomník Eduardu Beyerovi (1829-1871), který pokračoval po svém otci Františkovi v rozvoji těžby černého uhlí u obce Libovice na Slánsku, nechala r. 1879 postavit jeho manželka spolu s horníky na věčnou paměť úspěšnému zaměstnavateli.

Jan Evangelista Purkyně se v Libochovicích narodil 18. prosince 1787. Pomník vytvořil v roce 1887 Josef Strachovský. Busta je osazena na vysokém podstavci s nápisy v jeho čele i po stranách.

Pomník padlým v I. světové válce vytvořil pro pnětluckou náves roku 1924 sochař E. Zelenka. Postkubistické dílo ve formě stylisovaného kalicha či palcátu připomíná 27 občanů obce, kteří zahynuli na evropských bojištích.

Socha odhalena r. 1892. Zhotovena podle návrhu Františka Hergessela a Františka Procházky. Materiál pískovec. Vysoký hranolový podstavec. Dřík se nahoru mírně zužuje. Postava oděna v kněžské roucho. V rukou drží knihu. Na čelní zadní straně podstavce nápis. Památkově chráněno od r. 1967.

Na vyvýšenině zvané Viničky nad vsí Poplze stávalo opevněné sídliště z mladší doby bronzové., tj. z doby zhruba 1300 až 950 let před Kristem. Zatím zde byl proveden pouze záchranný průzkum a povrchové sběry. 7ha hradiště mělo mělo cca 3ha akropoli chráněnou 14 m širokým a 2,2 m hlubokým příkopem.

Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.

Zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol. Za majitelů Mašťovských z Kolovrat v 1. pol. 15. stol. dostal hrad dnešní podobu. R. 1523 získali panství Lobkovicové, opustili hrad v 16. stol.

Přírodní památka východně od obce Koštice. Důvodem ochrany jsou společenstva subhalofilních rostlin na podmáčených a rozvolněných stanovištích zaplavovaných luk s výskytem nejpočetnější populace ostřice černoklasé a dalších vzácných druhů.

Původně sopečný vrch Číčov, je přírodní rezervací vyhlášenou 23. 5. 1951. Je porostlý travinnými společenstvími stepního charakteru, s hojným výskytem koniklece lučního českého. Geologické složení hornin odkrývají drobné lomy na úpatích kopce. Má rozlohu 7,2 ha.

Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání. Nejkratší přístup ze stejnojmenné obce.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.