Turistické cíle v okolí obce Vlčí

Sochu tehdy čerstvě svatořečeného zemského patrona nechala po roce 1730 před vjezdem do zámku postavit Barbara von Löwenegg jako výraz pokání za nekonformní společenský život, který zde vedla v předchozích letech. Zpodobnění světce se poněkud vymyká z dobových standardů.

Barokní dynamická socha z 60. let 18. století od B. Edera na mohutném rozšířeném volutovém podstavci. Světec zobrazen v neobvyklém ikonografickém výjevu „Sv. Jan zašlapává démona pomluvy“, který je v svatojánské ikonografii velmi ojedinělý a vzácný.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Poleradech stávala původně u cesty vedoucí do dnes zaniklé vsi Židovice. Původní socha pocházela snad z počátku 19. století, ale dnešní podoba je kopií sochy světce ze zámku v Korozlukách. Podstavec je původní.

Barokní socha svatého Linharta (Leonarda) stojí mimo ohrazený kostelní areál v Radonicích nad Ohří, a to na severozápadním úpatí kostelního pahorku pod kamennou zdí hřbitova. Dostupná literatura ji datuje do I. poloviny 18. století.

Barokní sochu sv. Václava vytvořil r. 1761 Bartoloměj Eder na obj. Václava Hnědce, hosp. ředitele liboch. panství. V 70. l. 20. stol. socha opravena (ak. sochař Miroslav Zentner). R. 1998 při rekonstrukci sochy (ak. sochař Jiří Novák) objevena schránka z r. 1880 s dobovými údaji o soše, mincemi atp.

Barokní socha sv. Václava pochází z roku 1746. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Socha je vyrobena z pískovce.

Galerie šesti soch pod zámkem. Jsou to sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, Panny Marie Bolestné a Ježíše na kříži.

Původní postoloprtská radnice stojí od roku 1726 v severozápadním rohu hlavního náměstí, částečně zakrytá dodatečně vestavěným blokem domů. V letech 1850–1949 sídlo okresních orgánů, dnes kanceláře a drobné provozovny.

Středověká tvrz Stradonice se nacházela v malé obci téhož názvu poblíž Zlonic na Slánsku. Zanikla beze stopy po požáru z r. 1707 a její umístění dnes není známo.

Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.

Rozhledna Stradonka je postavena na valu pravěkého hradiště Stradonice, zvaného také Keltské valy, Na Šancích, Na Valech nebo též Na Hradbách. Slavnostní otevření proběhlo 18. 7. 2009. Název Stradonka pochází od názvu vsi Stradonice, která leží kousek pod rozhlednou. Rozhledna je volně přístupná.

Horská chata postavena místním klubem KČT roku 1911 na kopci zvaném Červěňák v nadmořské výšce 289m. Vedle chaty stojí železná anténí věž.