Turistické cíle v okolí obce Žiželice

Pravděpodobně renesanční sýpka byla dlouho považována za někdejší dolní pnětluckou tvrz, aktuální prameny tuto interpretaci odmítají. Obdélný objekt s polovalbovou střechou a dvěma podlažími malých okének s kamennými ostěními stojí na západním okraji návsi.

Paleontologická lokalita Travertinová kupa vznikala v období mladších třetihor spodního miocénu před 22 mil. let. Místo je ojedinělé bohatým výskytem miocénních sladkovodních vápenců; nálezy fosilních živočichů a rostlin. Od roku 1989 patří toto místo mezi významné chráněné přírodní památky ČR.

Hradiště Třeskonice bylo osídleno v dávném pravěku, v neolitu, eneolitu, pozdní době halštatské, laténské, římské, a také v raném středověku. Rozkládá se na lichoběžníkové ploše na vrchu jménem Výrov. Bývalo opevněno valy, zpevněnými kamennou plentou. Částečně poškozeno lomem a buldozery.

Na místě tvrze prvně doložené roku 1454 nechal po roce 1728 postavit Kašpar František Clary – Aldrigen barokní zámek. Roku 1945 byl znárodněn, od té doby chátral v majetku statků a učiliště. V letech 1982-84 opraven, dnes slouží sociálním účelům.

Tvrz přestavěná na zámek a následně zrekonstruovaná pro potřeby rekreace.

Zaniklá tvrz ve Velemyšlevsi byla postavena pravděpodobně již na konci 13. století a stála snad do počátku 16. století, kdy byla nahrazena mladší tvrzí na místě bývalého zámku.

Zámek ve Veliké Vsi postavili karlovští augustiniáni jako letní sídlo opata v letech 1662–1762. Po zrušení kláštera 1785 se dostal do světských rukou, v letech 1890–96 přestavěn pseudorenesančně. Po péči státního statku prošel generální opravou.

Zámek vznikl rozšířením staršího objektu na počátku 17. století za správy Jana Jindřicha ze Štampachu podle projektu stejného architekta, jako zámek v Ahníkově. Sloužil jako lovecký, po roce 1880 upraven pro hospodářské účely, jimž slouží dodnes.

Zaječická retenční nádrž z let 1973-1976 na Otvickém (Hutním) potoce vybudována jako ochrana před povodní a havarijní zajištění zásob povrchové vody. Lomená hráz dlouhá 830 m, široká až 5 m a vysoká 7 m vytváří vodní plochu o rozloze 19 ha a hloubce 4,5 m. Využíváno k rybolovu.

Nejdelší a největší sypaná přehradní hráz v Česku vznikla v letech 1961–1969 s využitím pahorku v meandru Ohře. Je celkem 3280 m dlouhá, až 50 m vysoká, v koruně 9 m a v patě až 800 m široká. Vytvořené jezero má plochu více než 1300 ha.

Vodní nádrž Újezd na řece Bílině z let 1978-1981 nahradila starší nádrž Kyjice. Do nádrže ústí Podkrušnohorský přivaděč, který převádí vodu z povodí Ohře do povodí Bíliny. Přímá zemní hráz o délce 1768 m, šířce 9 m a výšce 14 m vytváří jezero o rozloze 152 ha. Chrání hnědouhelné lomy před povodněmi.

Vyhlídková věž ve Vikleticích je součástí penzionu Holiday Centrum, jehož majitel umožňuje zájemcům vstup. Stavba leží v rekreační oblasti na jižním břehu Nechranické vodní nádrže na Ohři.