Turistické cíle v okolí obce Žiželice

Pomník padlým v I. světové válce vytvořil pro pnětluckou náves roku 1924 sochař E. Zelenka. Postkubistické dílo ve formě stylisovaného kalicha či palcátu připomíná 27 občanů obce, kteří zahynuli na evropských bojištích.

Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.

Zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol. Za majitelů Mašťovských z Kolovrat v 1. pol. 15. stol. dostal hrad dnešní podobu. R. 1523 získali panství Lobkovicové, opustili hrad v 16. stol.

Z terénních náznaků a povrchového sběru předpokládané raně středověké dvoudílné hradiště (6,2 ha) s trojúhelnou akropolí (1,1 ha). Dle nálezů bylo místo osídleno již v pravěku, hradiště pochází z 10.–12. století. Pozůstatky možného opevnění poničila orba i stavba kostela sv. Matouše ve 13. století.

Pozdně empírová stavba z roku 1833 nahradila starší radnici, jejíž stavba byla povolena roku 1592. Uzavírá na severu torzo náměstí, v jehož středu stojí mariánský sloup z roku 1698 s mladšími doprovodnými sochami.

Mostecký vrch Resl, vysoký 413 nad mořem, byl osídlen již ve středověku a první zmínka o zdejším dvoru pochází z roku 1290. Je nejzápadnějším kopcem Českého středohoří.

Hradiště na plochém 500 m vysokém kopci bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časné doby laténské, tj. cca 500 let před Kristem. Možná souvisí se sousedními Kounovskými řadami. Dochovány pozůstatky dvou příčných valů s příkopy v čele a dalšího valu na opyši ohrazující obdélný areál hradiště.

Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.

V roce 1804 Jakub Devechi v místech bývalé tvrze dal postavit barokní zámek. V roce 1902 zámek vyhořel. V roce 1904 Josefina Burgstalleroá dala vyhořelý zámek přestavět ve švýcarském stylu.

Šibeník je kopec vypínající se do výšky 320 m n. m. Původně byl, jak napovídá název, městským popravištěm a od 2. pol. 19. stol. až do 60. let 20. stol. zde bylo vojenské cvičiště. Za II. sv. války zde stála protiletadlová děla. V l. 1966–73 byl kopec zalesněn a stal se součástí městského parku.

K přechodu široké nivy Ohře byla v letech 1845–53 postavena komunikace, skládající se ze tří kamenných mostů a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Ten v letech 1908–9 nahradil jeden z prvních betonových mostů v Čechách.

Ocelová oblouková nýtovaná konstrukce na opěrách z pískovcových kvádrů nahradila roku 1896 řetězový most z let 1826–7. Po velké opravě roku 2001 převádí přes Ohři místní dopravu do oblasti nádraží Žatec západ.