Turistické cíle v okolí obce Zálužice

Mohutný barokní kostel vznikl r. 1767 v místě gotického předchůdce. Po požáru r. 1904 neobarokně upraven. Jednolodní obdélný orientovaný kostel s osovou dispozicí s hranolovou věží na západě. Z jihu k lodi přiléhá patrová oratoř se sakristií v přízemí. Zchátralá stavba je postupně opravována.

Gotický kostel z 1. pol. 14. stol. Přestavěný barokně (1729 – přistavěna věž) a neoslohově v 19. stol. Zanedbaný kostel tvoří obdélná loď s čtvercovým žebrově klenutým presbytářem a valeně klenutou sakristií, před západním průčelím hranolová věž.

Neomítaný novogotický opukový kostel byl postaven v letech 1904–1905. Kostel je jednolodní, užší, pětiboký presbytář je situovaný na západní straně. Loď i presbytář zpevňují jednou odstupňované opěráky. K presbytáři je na jižní straně přisazena sakristie.

Kostel nad Minicemi byl postaven koncem III. čtvrtiny 14. století. Upraven ve II. polovině 16. století a po třicetileté válce. Poslední oprava 1991, od té doby opět zpustlý.

Románský kostel sv. Martina byl postaven ve 2. čtvrtině 13. století snad Sulislavem z Trnovan. Další přestavby vrcholně gotické, a také po požáru v roce 1790 a 1841. Dnes chátrá. Jednolodní kostel s hranolovou věží v západním průčelí má odsazený trojboce zakončený závěr se sakristií od jihu.

Pozdně gotický kostel v obci na nejzápadnějším hřbetu Českého středohoří. Postaven 1501, později upravován. Horní část věže znovupostavena 1720 dle projektu P. I. Bayera. V posledních letech opraven. V obci stávalo proboštství postoloprtského kláštera.

Původně gotický svatostánek byl roku 1716 přestavěn barokně. Po polovině 18. století postavena hranolová věž. Jednolodní kostel s pětiboce zakončeným závěrem má na severu mělkou boční loď s emporou, na jihu čtvercovou sakristii, mariánskou a hrobní kapli. Stojí na návsi a je využíván k bohoslužbám.

Gotický kostel poprvé zmíněný r. 1369, kolem roku 1700 přestavěn barokně. Dnes bez využití chátrá. Přibližně orientovaná stavba má obdélnou loď s hranolovou věží v západním průčelí a čtvercovým odsazeným závěrem se šestibokou oratoří od jihu. Mobiliář novorománský, renesanční náhrobníky a zvon.

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).

Původně gotický kostel v obci na jižním úbočí Českého středohoří. Barokně přestavěn v roce 1717. Jednolodní stavba s hranolovou západní věží a odsazeným, polygonálně uzavřeným presbytářem. Na jižním boku předsíň a sakristie. V současné době bez využití.

Gotický, několikrát upravovaný kostel v centru velké obce na levém břehu Ohře proti Lounům. Jeden z prvních českých dokladů snahy o vytvoření "průčelí" na straně závěru jako kompensace polohy kostela vůči centru obce.

Barokní kostelík z roku 1765 funkčně nahradil staršího předchůdce, doloženého roku 1363. Bezvěžová jednolodní stavba s dominantním průčelím, jejíž fasády využívají kontrastu mezi omítanými články a režným zdivem, je obklopena dosud funkčním hřbitovem.