Turistické cíle v okolí obce Soběchleby

Obdélná kaple s mírně odsazeným půlkruhovým závěrem byla postavena v letech 1721–22 z popudu Petra Arnošta hraběte Mollarta a byla vybavena rokokovým zařízením. Hlavním motivem oltáře je obraz světce, jemuž je svatostánek zasvěcen, po stranách jsou figury sv. Rocha a Antonína Paduánského.

Jednolodní barokní kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena v letech 1728–29. V roce 1852 byla zřejmě téměř celá znovu postavena po požáru vsi.

Protáhle osmiboká, v interiéru oválná barokní kaple postavena v Kličíně mezi lety 1734 až 38 zednickým mistrem J. Löfflerem z Klášterce, o sto let později na západní straně doplněna klasicistní hranolová věž, dnes zchátralá. V průčelí věže v nice socha sv. Jana Nepomuckého od J. A. Dietze.

Trojboká barokní morová kaple z roku 1726, dílo pražského stavitele J.F. Hybnera. Uvnitř je socha sv. Rocha v životní velikosti, pocházející z doby vzniku kaple, novodobá kazatelna a kruchta.

Kaple sv. Václava je pozůstatkem hlavní oltářní stěny kostela doloženého poprvé 1617. Roku 1763 byl sice opraven, ale záhy, v důsledku reforem Josefa II., došlo k jeho zrušení. Poslední mše se konala 16. května 1786. Nynější obraz pochází z 19. století.

Kaple postavena Carlem Luragem v letech 1651-1656 na příkaz hraběte Heřmana Czernina (Černína) na místě zříceniny věže hradu Petrohrad, vysvěcena r. 1677. Nyní v majetku obce. Kaple Všech svatých prošla rozsáhlou exteriérovou a interiérovou opravou. Místo s hezkým výhledem je volně přístupné.

Barokní poutní kaplička Panny Marie Altöttingenské byla postavena snad poč. 18. stol. spolu s loveckým zámečkem Sv. Hubert, který postavili Černínové z Chudenic. R. 2004 byla kaple opravena. Kaple bývala nejoblíbenějším poutním místem v okolí a tradice poutí přetrvávala ještě po 2 sv. válce.

Žulové skalní útvary – geologická i historická zajímavost poblíž Lubence u silnice I/6, spojující Prahu s Karlovými Vary. Cvičební horolezecký terén. Na skalnatém temeni znatelný kruhový příkop, patrně pozůstatek po strážišti zdejší obchodní stezky.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

V r. 1833 Vít Zeiner dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavit r. 1837 klasicistní zámek.

Klášter byl postaven v letech 1676–83 jižně od Pražské brány, hlavní průčelí kostela do třídy Obránců míru. Typický kapucínský komplex s jednoduchou architekturou. Fungoval do roku 1950, poté domov důchodců, dnes prázdný. Kostel slouží jako farní.

Sídliště u Kličína bylo osídleno nositeli únětické a knovízské kultury, také v době římské a v raném středověku. Je možné, že bylo lehce opevněno ale dosud zde neproběhl řádný archeologické průzkum, pouze povrchové sběry.