Turistické cíle v okolí obce Nečemice

Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1833. Silně zdevastovaná, nyní v rekonstrukci.

Obdélná kaple s mírně odsazeným půlkruhovým závěrem byla postavena v letech 1721–22 z popudu Petra Arnošta hraběte Mollarta a byla vybavena rokokovým zařízením. Hlavním motivem oltáře je obraz světce, jemuž je svatostánek zasvěcen, po stranách jsou figury sv. Rocha a Antonína Paduánského.

Protáhle osmiboká, v interiéru oválná barokní kaple postavena v Kličíně mezi lety 1734 až 38 zednickým mistrem J. Löfflerem z Klášterce, o sto let později na západní straně doplněna klasicistní hranolová věž, dnes zchátralá. V průčelí věže v nice socha sv. Jana Nepomuckého od J. A. Dietze.

Trojboká barokní morová kaple z roku 1726, dílo pražského stavitele J.F. Hybnera. Uvnitř je socha sv. Rocha v životní velikosti, pocházející z doby vzniku kaple, novodobá kazatelna a kruchta.

Kaple sv. Václava je pozůstatkem hlavní oltářní stěny kostela doloženého poprvé 1617. Roku 1763 byl sice opraven, ale záhy, v důsledku reforem Josefa II., došlo k jeho zrušení. Poslední mše se konala 16. května 1786. Nynější obraz pochází z 19. století.

Kaple sv. Václava na hradišti Dřevíč je presbytářem staršího barokního svatostánku, zbouraného v letech 1892-93, s pseudobarokním průčelím. Stojí možná na místě raně středověké sakrální stavby.

Kaple postavena Carlem Luragem v letech 1651-1656 na příkaz hraběte Heřmana Czernina (Černína) na místě zříceniny věže hradu Petrohrad, vysvěcena r. 1677. Nyní v majetku obce. Kaple Všech svatých prošla rozsáhlou exteriérovou a interiérovou opravou. Místo s hezkým výhledem je volně přístupné.

Področov, klášter obutých augustiniánů 'Vallis beatae Virginis' s kostelem Nanebevzetí Panny Marie založil roku 1373 Albrecht z Kolowrat.

Klášter byl postaven v letech 1676–83 jižně od Pražské brány, hlavní průčelí kostela do třídy Obránců míru. Typický kapucínský komplex s jednoduchou architekturou. Fungoval do roku 1950, poté domov důchodců, dnes prázdný. Kostel slouží jako farní.

Sídliště u Kličína bylo osídleno nositeli únětické a knovízské kultury, také v době římské a v raném středověku. Je možné, že bylo lehce opevněno ale dosud zde neproběhl řádný archeologické průzkum, pouze povrchové sběry.

Zámek nechal vystavět na místě starší vyhořelé tvrze r. 1724 Jiří Olivier hrabě Wallis z Carringhmain. Později byl jeho synem Štěpánem vedle starého zámku postaven zámek nový. Od roku 1954 je zde zřízen Domov důchodců.

Soubor obytných domů inspirovaný anglickými zahradními městy. Podle projektu Jana Kotěry ho stavěl od roku 1909 pensijní fond zaměstnanců státních drah jižně nad lounským nádražím. Dokončení celého záměru zmařil nedostatek financí a I. světová válka.