Turistické cíle v okolí obce Nehasice

Hřbitov někdejší židovské obce v Širokých Třebčicích (viz heslo) se dnes nachází na katastru sousední obce Mory, nad levým břehem potoka, který mezi oběma vesnicemi teče. Hřbitov se snad užíval do konce 30. let 20. století, dnes zarostlé zbytky.

Židovský hřbitov v Údlicích byl postaven roku 1864 jako náhrada starého, pocházejícího ze 16. století. Byl poničen nacisty za války. Je ohrazen zdí a nalézá se zde zdevastovaný památník obětí pochodu smrti, pohřbených v hromadném hrobě.

Židé žili v Měcholupech od poloviny 16. století a osídlení pokračovalo až II. světové války. Hřbitov si založili v roce 1857 jižně od obce na kopci. Byl zdevastován nacisty, dochováno cca 30 stél z let 1890-1928 a zbytky márnice. Dnes je v katastrofálním stavu zarostlý náletovými dřevinami.

Židovský hřbitov založený r. 1837 pro pohřbívání zemřelých z Čeradic, Libočan a Žatce. Zachovalo se 17 náhrobků, nejstarší z roku 1850. Pohřbívalo se zde do zrušení čeradické židovské obce r. 1875. R. 1938 zdemolován, po r. 1945 rozebírán. Hřbitov, jehož součástí byla i márnice, je dnes zničený.

Židovský hřbitov v Žatci byl založen v roce 1869, o jedenáct později zde měl obydlí hrobník a v roce 1902 stála márnice. Za války nacisté hřbitov téměř zničili a komunisté jej neudržovali.

Zaniklá okrouhlá tvrz obklopená vodním příkopem v Žiželicích stála v ohybu údolí říčky Hutné. Ačkoli stála pravděpodobně dříve, první zmínka o ní pochází z roku 1615. Roku 1623 je již uváděna jako pustá a dnes je tvrziště téměř zničeno koupalištěm a hřištěm.

Znělcový vrch Zlatník (522 m n. m.) na okraji Českého středohoří je národní přírodní rezervací od r. 2017. Je přístupný pouze po červené turistické značce, která vede ze vsi České Zlatníky až na vyhlídkový vrchol. Značenou trasu není dovoleno opouštět. Ve stráni je startoviště paraglidistů.

Zděná hranolová věžovitá zvonice, v současné podobě barokní. Stojí na hřebeni nad obcí. Stěny člení kromě pravoúhlého portálu střílnová okénka v prvním a zvuková okna se segmentovými záklenky ve druhém patře. Nad nimi ciferníky hodin, cibulová helmice.

Zděná hranolová zvonice s mansardovou šindelovou střechou je součástí kostelního areálu, který zachovává tradici původní polohy vsi Skupice v nivě Ohře. Roku 1633 nahradila západně od kostela pravděpodobně dřevěnou předchůdkyni. Roku 1903 k ní byla připojena márnice.

Součástí zdevastovaného kostelního areálu v Kněžicích u Podbořan je i hranolová polodřevěná zvonice. Přízemí je vystavěno z místní opuky, patro je obedněné, stanová střecha byla kryta taškami. Zvonice je vzhledem ke svému stavu i přístupnosti dřevěných částí existenčně ohrožena.

Součást kostelního komplexu v centru Droužkovic u Chomutova, dříve opevněného. Věž zvonice pochází z přelomu 13. a 14. století, prošla barokními úpravami. Zvonice bývala zároveň branou na hřbitov, což dokládá zazděný průchod v přízemí.

Zvonička Církve československé husitské v Pnětlukách je dílem zdejšího rodáka arch. Václava Zralého z roku 1940. Patří do skupiny pozoruhodných sakrálních staveb, hojně stavěných ve vsích na Lounsku na přelomu 30. a 40. let 20. století.