Turistické cíle v okolí obce Drahomyšl

Barokní kaple sv. Jiří stojí v dolní části návsi. Kaple má čtvercový půdorys se zaoblenými rohy, stanovou střechu se zvoničkou ve věžičce.

Secesní kaple sv. Jiří byla postavena roku 1900 na návsi vesnice, zmíněné poprvé jako majetek oseckého kláštera v roce 1207. Opravou prošla v nedávné době, 2010. Drobná obdélná plochostropá stavba s polygonálním závěrem a hranolovou vížkou v průčelí.

Neobvyklá stavba pseudorománské kaple sv. Václava z roku 1893, postavená nákladem zdejší rodiny Sochorů. V regionu zcela ojedinělý ohlas byzantské architektury, exotický vzhled stavby podporuje i symetrická struktura zdiva výrazných barev.

Pův. barokní kaple sv. Václava z r. 1714 byla do dnešní novogotické podoby přestavěna ve 2. polovině 19. století. Stojí uprostřed návsi Mnichovského Týnce.

Kaple sv. Václava je pozůstatkem hlavní oltářní stěny kostela doloženého poprvé 1617. Roku 1763 byl sice opraven, ale záhy, v důsledku reforem Josefa II., došlo k jeho zrušení. Poslední mše se konala 16. května 1786. Nynější obraz pochází z 19. století.

Kaple sv. Václava na hradišti Dřevíč je presbytářem staršího barokního svatostánku, zbouraného v letech 1892-93, s pseudobarokním průčelím. Stojí možná na místě raně středověké sakrální stavby.

Kaple sv. Víta je zanikající sakrální barokní objekt postavený snad roku 1689.

Področov, klášter obutých augustiniánů 'Vallis beatae Virginis' s kostelem Nanebevzetí Panny Marie založil roku 1373 Albrecht z Kolowrat.

Klášter byl postaven v letech 1676–83 jižně od Pražské brány, hlavní průčelí kostela do třídy Obránců míru. Typický kapucínský komplex s jednoduchou architekturou. Fungoval do roku 1950, poté domov důchodců, dnes prázdný. Kostel slouží jako farní.

Sídliště u Kličína bylo osídleno nositeli únětické a knovízské kultury, také v době římské a v raném středověku. Je možné, že bylo lehce opevněno ale dosud zde neproběhl řádný archeologické průzkum, pouze povrchové sběry.

Soubor obytných domů inspirovaný anglickými zahradními městy. Podle projektu Jana Kotěry ho stavěl od roku 1909 pensijní fond zaměstnanců státních drah jižně nad lounským nádražím. Dokončení celého záměru zmařil nedostatek financí a I. světová válka.

Barokní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti svatých pomocníků postaven v letech 1714–18 jako dík za odvrácení moru roku 1713. Dnes jeden z mála pozůstatků staré zástavby Velkého (Žateckého) předměstí.