Turistické cíle v okolí obce Vetlá

nebo vyberte

Vetlá

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 325 záznamů, 18 / 28 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 mariánský sloup
313.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Brocno
Mariánský sloup stojí na rozhraní Chcebuzi a Brocna. Socha pochází z 18. století. Na sloupku stojí Panna Maria. Socha prošla rozsáhlou rekonstrukcí.
 mariánský sloup
300.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Chcebuz
Barokní sloup z roku 1788. Na vrcholu stojí socha Panny Marie, po stranách svatí Jan Nepomucký a Vavřinec. Na podstavci sloupu znak Pachtů z Rájova, kterým v době vzniku sloupu Chcebuz patřila.
 Martiněves
232.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Martiněves
Rozpadající se budova zámku, vzniklá přestavbou tvrze Popelů z Lobkovic ze 16. st. Kol. r. 1663 upravena Malovci, r. 1722 přestavěna Vchynskými spolu s budovami poplužního dvora (dochována sýpka s erbovní deskou). Po r. 1765 součástí statku Zlonice.
 mauzoleum rodiny Schroll
430.0 m. n.m.
Hradec
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Liběšice
Honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettela roku 1881. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945.
 Mělník
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Mělník
Hrad přestavěný na zámek, tradiční věnné sídlo královen. Pův. hradiště Pšovanů, později vybudován kamenný románský hrad (10. stol.), několikrát goticky přestavován. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, v 17. st. barokně upraven. Dnešní podoba z konce 19. st.
 Měšťanský pivovar
160.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Nejstarší průmyslový pivovar ve městě zaujal roku 1720 místo královského hradu. První stavební etapa skončila 1739, areál byl poté mnohokrát přestavován a rozšiřován. Současná podoba pochází převážně z přelomu 19. a 20. století. Výroba zastavena 2002.
 městská památková rezervace Úštěk
250.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Úštěk
Jedna z nejmenších MPR v ČR byla vyhlášena zejména na ochranu souboru gotických štítových domů, doplněných pozůstatky městského feudálního sídla, barokním kostelem a domy z 18.–19. století. V ochranném pásmu řada památek maloměstské architektury.
 Městská věž
160.0 m. n.m.
věž, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Městská věž v Litoměřicích patří k výrazným pozdně gotickým a renesančním městským věžím českých měst. Otázka návaznosti na starší objekt není vyřešena, současná věž snad z let 1514–7. Vždy patřila městu, přízemní komora sloužila jako městský tresor.
 městské opevnění
150.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Opevnění Litoměřic se vyvíjelo s rozšiřováním středověkého města a zdokonalováním jeho obrany od 13. do 15. století. Od konce třicetileté války hradby ztrácely význam, postupně zanikaly od první třetiny 19. století. Přesto zachovány významné úseky.
 městský špitál
161.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Městský špitál byl postaven r. 1550 na místě synagogy, zničené při pogromu r. 1541. Zařízení se sem přestěhovalo od starého kostela Panny Marie, špitál vybaven kaplí sv. Kříže. Poslední přestavba v letech 1770–1776, dnes soukromý dům upravený na konferenční centrum.
 modlitebna Církve adventistů sedmého dne
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Modlitebna Církve adventistů sedmého dne byla vybudovaná v l. 1982 - 1984 společně s bytem pro kazatele v budově v centru města, zakoupené církví r. 1982. Modlitebna byla vysvěcena 7. září 1984.
 morový sloup
160.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Sloup zřízen 1681–5 jako poděkování za skončení moru 1680. Sochy od A. Kitzingera z Děčína, kamenická práce A. Walde, projekt G. Broggio. Na vrcholu Immaculata, na podstavci svatí Šebestián, Roch, Bartoloměj a Fr. Xaverský. Po 1990 důkladně opraven.