Turistické cíle v okolí obce Roudnice nad Labem

Ocelová rozhledna na návrší Hořidla byla postavena v roce 2008. Je vysoká celkem 14 metrů a trvale volně přístupná po 67 schodech. Poskytuje daleký kruhový výhled.

Barokní zámek na místě starého zámku postavil Adam František Hartig v letech 1738–1756. Boční křídla zámku byla dostavěna v letech 1770–1780. Ale již v r. 1773 byla vysvěcena zámecká kaple. Od r. 1890 zde sídlí Státní ústav pro choromyslné.

Raně barokní dvůr, částečně přestavovaný v 19. století. Rozsáhlý hospodářský dvůr. Sestává ze tří budov. Řadí se sem i ohradní zeď s pozůstatky brány. Hospodářský areál památkově chráněn od r. 1978. Vše se vyznačuje poškozením velkého rozsahu.

Václav Chřepický z Modliškovic na počátku 17. stol. přestavěl tvrz na raně barokní zámek. Zámek chátral a byl v r. 1836 zbořen. Po r. 1836 byl na místě zbořeného zámku vystavěn prostý, neslohový zámek.

Hradiště z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské a raného středověku o rozloze 21 ha. Jeho akropoli tvoří Tříkřížový vrch neboli Kalvárie. Na severní straně je areál hradiště ohraničen dvojicí mohutných valů.

Hrobku nechal pro svou dceru postavit statkář Tůma. Krychlová stavba je obklopena kruhovou plochou s podélnými křídly. Na krajích dva rýhované sloupky, na nichž je vynesen oblouk nad dveřním otvorem. Stavba vrcholí mohutnou kupolí. Na průčelí byl původně nápis z mědi a měděná byla i krytina kupole.

Hřbitovní kaple Božího těla postavena r.1736. Originální je svým kruhovým půdorysem. Členěna je na šest částí. Střídavě vždy jedna tvoří výstupek a druhá je na vnitřním kruhu stavby s prolomenými dveřmi. Ze všech stran má stejný vzhled.

Při silnici z Charvatců do Radešína na hřbitově stojí novogotická hřbitovní kaple sv. Prokopa, která pochází z roku 1911.

Počátkem 16. stol. byla v Hrdlech vystavěna rezidence, patřící břevnovskému klášteru. V l. 1746 – 1747 buď přestavěna a nebo zcela nově vystavěna jako jednoduchý barokní zámek. Po požáru v r. 1824 byl zámek přestavěn.

Výjimečný náhrobek ve formě makety dómské zvonice zdobí hrob rodiny jejího stavitele Franze Sandera (1836–1926). Pískovcový náhrobek byl nedávno očištěn a zbaven křovinného porostu.

Klasicistní hrobka zlonické větve rodiny Kinských postavená v l. 1836–1841 Rudolfem knížetem Kinským dle návrhu vídeňského architekta Heinricha Kocha. Plastiky jsou dílem vídeňského sochaře Käsmanna.

Příklad modlitebny, vzniklé krátce po vydání tolerančního patentu. Prostá stavba z roku 1802 dostala o několik desetiletí později věž s druhotně osazenou sochou Immaculaty, na protestantské poměry nečekanou. Dosud fungující sbor podřipských evangelíků.