Turistické cíle v okolí obce Roudnice nad Labem

Původní gotický dům byl pozdně renesančně přestavěn kolem roku 1600. Pod oknem druhého patra je štítek s rodovým znakem.

Nárožní původně pozdně gotický dům, postavený v 1. pol. 16. století, přestavěný renesančně, prošel dalšími přestavbami a úpravami v 19. a 20. století.

Pův. gotický dům č. p. 36 na rohu Michalské a Krajské ulice patřil od r. 1708 staviteli O. Broggiovi (1670–1742), který ho důkladně přestavěl a žil zde až do své smrti. Kolem r. 1900 zřízen arkýř v západní stěně, po r. 1990 dům opraven, nyní soukromý, obytný.

Jižní část východní fronty terezínského hlavního náměstí tvoří od roku 1787 klasicistní důstojnický dům. Svému účelu nesloužil dlouho: počátkem 19. století zde sídlila fara, škola, později i městský úřad. Dnes zdravotní středisko a byty.

Zámek byl vybudován na místě starší tvrze roku 1602 pravděpodobně Rudolfem Zejdlicem ze Šenfeldu. Později byl majetek Šenfeldů zkonfiskován a odkoupen rodem Lobkoviců. V době, kdy byl zámek majetkem Lobkoviců, byly provedeny jen malé stavební úpravy.

Kostel německé evangelické církve byl postaven roku 1902 na jihovýchodním okraji městského parku jako jednolodní stavba z režného cihelného zdiva. Po roce 1945 ho užívají baptisté. Jeden z typických tzv. červených kostelů v dříve německy mluvícím pohraničí.

Evangelický kostel pocházející z roku 1885 je vystavěn v pseudorománském slohu se čtyřbokou věží, zapuštěnými sloupy a trojúhelníkovým štítem v průčelí.

Pozdně barokní fara z let 1788–91, postavená při povýšení zdejšího kostela na farní. Po roce 1945 zchátrala, na podzim 2008 se dokončuje oprava zřejmě pro nového soukromého majitele.

Budova fary vystavěná v letech 1751 – 1752. Projekt K. I. Dientzenhofer. Dochovala se bez zásadních úprav. Orientovaná patrová budova obdélného půdorysu s bohatě členěnou fasádu s hlavním průčelím. Významná stavba z pol. 18. stol. Fara zapsána do seznamu památek r. 1967.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.

Halašův kříž je pozdně barokní dílo z roku 1734 na paměť útoku jezdectva na shromáždění evangelíků. Kříž postavil po více jak sto letech potomek jednoho z přeživších. Litinové tělo Kristovo je asi pozdější provenience. Kříž byl zrestaurován r. 2017 a zapsán do seznamu památek r. 1987.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.