Turistické cíle v okolí obce Roudnice nad Labem

Dřevěná zvonička ojedinělé konstrukce. Tvoří ji čtveřice sloupů s ondřejskými kříži. Na dřevěných sloupech stanová střecha. Na ní zvonička s kuželovitou stříškou. Zvonička pochází z 19. stol. Na vrcholku vysoký křížek.

Dub U Umučeného je památný strom, který rostl mezi obcemi Doksany a Dolánky nad Ohří. V současnosti je již jen mrtvým torzem, odumřel kolem roku 2000. Strom stojí po pravé straně u silnice z Dolánek na Doksany, poblíž odpočívadla.

Dvoupatrový dům postavený kolem r. 1500, upraven renesančně, přestavěn v 19. století. Zachována gotická dispozice se střední zdí, mázhausem a zadní komorou. V místnostech původní klenby, portály. V patře dřevěný kazetový strop ze zámku v Prunéřově.

Jeden z nejstarších dochovaných měšťanských domů v Litoměřicích, jehož datování kolísá od 2. poloviny 15. ke 2. čtvrtině 16. století. Ukrývá se ve dvoře renesančního domu v Jezuitské 12/4. Při rekonstrukci r. 1984 byla obnovena rozlehlá srubová místnost v patře.

Nejstarší vojenský nefortifikační objekt v Terezíně vznikl v letech 1780–81. Původně zde sídlilo vedení stavby, později ženijní (inženýrský) pluk. Armádě sloužil do počátku 90. let 20. století, dnes sociální ústav.

Původně gotický měšťanský dům přestavěl renesančně pro Jana Mráze z Milešovky stavitel Ambrož Balli před rokem 1576. Průčelí bylo novogoticky upraveno v 19. stol., v letech 1951-1953 byla provedena generální oprava. Dnes zde sídlí Městský úřad.

Dům postavil před rokem 1564 A. Balli pro rodinu Divišovských. Později majetkem královského rychtáře, od roku 1650 deskový, opatřen nápisem Salva guardia. Od roku 1726 v majetku obce, po roce 1850 sídlo městského úřadu. Později hotel.

Renesanční dvoupatrový dům z roku 1556 na úzké parcele postavil italský stavitel Ambrosio Balli. Má gotické jádro, sklepy a dvorní dům. Na průčelí portál saského typu, dále znamení modrého hroznu a v patře barokní medailon s malbou Madony s děckem.

Dům postavený architektem Octavianem Broggiem pro rodinu jeho políra Vojtěcha (Adalberta) Kyslinka počátkem 20. let 18. století ve středu západní fronty hlavního litoměřického náměstí. Počátkem 50. let 20. století důkladně rekonstruován. Jméno dostal podle pěti dívčích hlav zobrazených v průčelí.

Původní gotický dům byl pozdně renesančně přestavěn kolem roku 1600. Pod oknem druhého patra je štítek s rodovým znakem.

Nárožní původně pozdně gotický dům, postavený v 1. pol. 16. století, přestavěný renesančně, prošel dalšími přestavbami a úpravami v 19. a 20. století.

Pův. gotický dům č. p. 36 na rohu Michalské a Krajské ulice patřil od r. 1708 staviteli O. Broggiovi (1670–1742), který ho důkladně přestavěl a žil zde až do své smrti. Kolem r. 1900 zřízen arkýř v západní stěně, po r. 1990 dům opraven, nyní soukromý, obytný.