Turistické cíle v okolí obce Písty

Jedním z nejmladších terezínských vojenských objektů je krytá jízdárna z let 1861–2. Budova střídmého novogotikou inspirovaného vzhledu sloužila výcviku vojáků blízkých jezdeckých kasáren. Dnes prázdná, uvažuje se o rekonstrukci pro kulturní účely.

Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu a zmiňované již v r. 1587, též Tříkřížový vrch. Je součástí stejnojmenné přírodní rezervace Kalvárie, vyhlášené r. 1993.

Kamenný pískovcový kříž u cesty z roku 1834. Podle nápisu na kříži jej zde nechali vztyčit zbožní obyvatelé Želevičtí.

Rokokový kříž s korpusem Krista stojí na kamenném podstavci. Plasticky bohatě zdobený pískovcový hranolový podstavec. Kříž má jetelovitě ukončené konce břeven. Korpus Krista je drobný. Památkově chráněno od r. 1987.

Most je vzácná barokní památka ze 16. století. Most prošel rozsáhlou přestavbou v 18. stol. a byl osazen šesti barokními sochami vzniklých kolem r. 1757. Sochy postupně zmizely. Na mostě jsou nyní repliky dvou posledních. Barokní most byl ve zchátralém stavu, nyní restaurován.

Barokní most z let 1770-1773. Most osazen plastikami Krista na kříži a sv. Karla Boromejského od B. Edera. Most i plastiky silně poškozeny projíždějícími tanky a nákladní mi vozy, zejména v letech 1968-1988. Most i sochy opraveny v roce 1996. Sochy se však již na své původní místo nevrátily.

Kamenolom byl těžen v posledních stoletích před Kristem na severozápadním úbočí vrchu Lovoš. Dodnes se zde zachovala řada nepřehlédnutelných jam a sejpů plných kamenných pozůstatků křemenného porfyru z pravěké těžby, používaného k výrobě mlýnků-žernovů.

Jako náhradu za nevyhovující hrad si majitelé Kamýka postavili západně od něj sídlo v areálu panského dvora. Po třicetileté válce přestalo sloužit šlechtě a postupně zpustlo. Současná budova z roku 1865, dnes soukromý majetek.

Zříceniny hradu vystavěného z pověření Jana Lucemburského před r. 1319. Často střídal majitele. Kolem r. 1547 přestavěn. Za třicetileté války jej dobyli Sasové a kolem r. 1650 byl již zříceninou. Hlavní obrannou i obytnou stavbou byla pětiboká věž.

Blok původně manýristických patrových domů na jižní straně Dómského náměstí. Dnešní podoba z přelomu 19. a 20. století, většinou prázdné. V nejvýchodnějším sídlí dómská farnost.

Na západní straně Dómského náměstí stojí budova kapitulní konsistoře, postavená 1735–8 O. Broggiem jako kněžský seminář. Roku 1880 zvýšena o novobarokní patro.

Barokní kaple byla postavena zřejmě kolem r. 1800. Opravena r. 1884. Za 1. sv. války byl zrekvírován zvon, nový byl pořízen díky veřejné sbírce r. 1921. R. 1933 byla kaple znovu opravena. R. 1942 zrekvírovali zvon Němci, nový koupil r. 1949 pan Otakar Přibyl. Poslední oprava kaple v l. 2004–05.