Turistické cíle v okolí obce Písty

Nárožní původně pozdně gotický dům, postavený v 1. pol. 16. století, přestavěný renesančně, prošel dalšími přestavbami a úpravami v 19. a 20. století.

Pův. gotický dům č. p. 36 na rohu Michalské a Krajské ulice patřil od r. 1708 staviteli O. Broggiovi (1670–1742), který ho důkladně přestavěl a žil zde až do své smrti. Kolem r. 1900 zřízen arkýř v západní stěně, po r. 1990 dům opraven, nyní soukromý, obytný.

Jižní část východní fronty terezínského hlavního náměstí tvoří od roku 1787 klasicistní důstojnický dům. Svému účelu nesloužil dlouho: počátkem 19. století zde sídlila fara, škola, později i městský úřad. Dnes zdravotní středisko a byty.

Zámek byl vybudován na místě starší tvrze roku 1602 pravděpodobně Rudolfem Zejdlicem ze Šenfeldu. Později byl majetek Šenfeldů zkonfiskován a odkoupen rodem Lobkoviců. V době, kdy byl zámek majetkem Lobkoviců, byly provedeny jen malé stavební úpravy.

Dnes již zaniklou tvrz postavil patrně Karel Elznic z Elznic po r. 1597 (zmiňována r. 1623). Poté byla v majetku Johanky z Hertemberka a jejího muže Václava Šternberka do r. 1627, kdy tvrz koupila Marie Maximiliana ze Šternberka. R. 1676 přešla do rukou Dietrichsteinů a asi toho roku byla zbourána.

Kostel německé evangelické církve byl postaven roku 1902 na jihovýchodním okraji městského parku jako jednolodní stavba z režného cihelného zdiva. Po roce 1945 ho užívají baptisté. Jeden z typických tzv. červených kostelů v dříve německy mluvícím pohraničí.

Drobný secesní kostel s vysokou věží si lovosičtí evangelíci postavili roku 1905. Po roce 1945 ho získala nynější církev čs. husitská, vzhledem k minimální údržbě však značně zchátral. V letech 2008–2009 opravena věž.

Evangelický kostel pocházející z roku 1885 je vystavěn v pseudorománském slohu se čtyřbokou věží, zapuštěnými sloupy a trojúhelníkovým štítem v průčelí.

Pozdně barokní fara z let 1788–91, postavená při povýšení zdejšího kostela na farní. Po roce 1945 zchátrala, na podzim 2008 se dokončuje oprava zřejmě pro nového soukromého majitele.

Zříceniny hradu zal. v 2. pol. 13. stol. Lichtemburky, jiná teze mluví o původ. král. hradě. První zm. r. 1355, Jan Lucemburský jej prodává Z. Zajícovi z Valdeka. Ve 14. stol. hrad rozšířen. R. 1586 veden jako pustý. Nápadná dvojice zachovalých věží.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.

Z hlediska obrany nevýhodná poloha města byla důvodem výstavby městské hlásky, ze které bylo možno obhlédnout široké okolí zejména směrem na západ. Věž v jádru pochází z 15. století, současný vzhled po požáru z roku 1665. V letních měsících přístupná.