Turistické cíle v okolí obce Lounky

Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.

Barokní sloup Panny Marie byl postaven v roce 1709, zdobí jej sochy Panny Marie, Krista, sv. Josefa, sv. Anny a sv. Rocha, ochranitele před morem.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie a dalšími sochami svatých je dílem sochaře A. F. Kitzingera, kameníka A. Walde a stavitele G. Broggia. Byl vytvořen v l. 1680-85 na odvrácení moru a jako poděkování za Boží ochranu. Od r. 1958 chráněná památka ČR. V průběhu staletí byl opakovaně opravován.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Tvrz za Vlků z Kvítkova koncem 16. stol. renesančně přestavěna. Stavební úpravy pokračovaly za Jana Baltazara Clary koncem 17.stol. a v první polovině 19. stol. za Veithů získal zámek klasicistní vzhled. V letech 1970–1976 došlo k jeho rekonstrukci.

Socha Krista Spasitele z roku 1842, dílo Františka Xavera Josefa Linna. Kvalitní kamenosochařská práce. Pískovcová postava Krista v mírně podživotní velikosti. Pravou rukou žehná a v levé ruce drží jablko s křížkem. Socha je významná kulturní památka, na seznamu chráněných památek od 3.5.1958.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1753. Ztvárněn v nadživotní velikosti. Oděn ve vojenském krunýři a suknici, přes rameno přehozen plášť. V ruce drží džber s vodou, u jeho nohy hoří dům. Patron hasičů a řemeslníků pracujících s ohněm. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní dynamická socha z 60. let 18. století od B. Edera na mohutném rozšířeném volutovém podstavci. Světec zobrazen v neobvyklém ikonografickém výjevu „Sv. Jan zašlapává démona pomluvy“, který je v svatojánské ikonografii velmi ojedinělý a vzácný.

Socha sv. Prokopa z r. 1711. Má dvoustupňový podstavec a hranolový sokl. Levou nohu klade na ďábla. Sv. Prokop zobrazen v dynamickém postoji. Kvalitní barokní socha neznámého regionálního sochaře. Socha r. 2006 odborně zrekonstruována, r. 2007 vyhlášena kulturní památkou.

Barokní sochu sv. Václava vytvořil r. 1761 Bartoloměj Eder na obj. Václava Hnědce, hosp. ředitele liboch. panství. V 70. l. 20. stol. socha opravena (ak. sochař Miroslav Zentner). R. 1998 při rekonstrukci sochy (ak. sochař Jiří Novák) objevena schránka z r. 1880 s dobovými údaji o soše, mincemi atp.