Turistické cíle v okolí obce Kostelec nad Ohří

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

V zámek byla přestavěna starší tvrz patrně v l. 1658–65 a je dílem architekta Giulia Broggia. V r. 1692 se stal letním sídlem abatyší. Po r. 1945 žili v zámku vězňové propuštění z koncentračního tábora v Terezíně a dnes slouží jako domov důchodců.

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

Bývalé děkanství je barokní patrová nárožní budova. Současná podoba z přestavby stavitele J. Š. Panetiho kol. r. 1700. Na nárožích sochy sv. Judy a sv. Salvátora z r. 1717. V současnosti je zde umístěn Dům s pečovatelskou službou, areál volného času a galerie.

Zámek byl vystavěn pravděpodobně v r. 1673 na místě starší tvrze pro Fr. Edmunda Putze a patrně v l. 1713–17 byl barokně přestavěn a rozšířen. V r. 1731 koupil zámek hrabě Hatzfeld a zavedl zde těžbu českých granátů. Dnes je v zámku dětský domov.

Dub U Umučeného je památný strom, který rostl mezi obcemi Doksany a Dolánky nad Ohří. V současnosti je již jen mrtvým torzem, odumřel kolem roku 2000. Strom stojí po pravé straně u silnice z Dolánek na Doksany, poblíž odpočívadla.

Nejstarší vojenský nefortifikační objekt v Terezíně vznikl v letech 1780–81. Původně zde sídlilo vedení stavby, později ženijní (inženýrský) pluk. Armádě sloužil do počátku 90. let 20. století, dnes sociální ústav.

Jde o přízemní budovu obdélníkového půdorysu krytou výraznou mansardovou prejzovou střechou. Ve dvoře domu stojí objekt, pravděpodobně "fíkovník" nebo zimní zahrada. Obytná přízemní budova s jednoduchou hladkou fasádou, krytá mansardovou střechou je zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1987.

Novorenesanční dům U Bílého lva postaven v roce 1898 podle návrhu Aloise Samohrda. Velký nárožní několikapatrový dům se štíty a věží v nároží. Dům zdobí na fasádě vlastenecké malby od pražských malířů L. Nováka a F. Záhorského. Zděná, třípatrová, novorenesanční budova. Památkově chráněna od r. 1967.

Jižní část východní fronty terezínského hlavního náměstí tvoří od roku 1787 klasicistní důstojnický dům. Svému účelu nesloužil dlouho: počátkem 19. století zde sídlila fara, škola, později i městský úřad. Dnes zdravotní středisko a byty.

Zámek byl vybudován na místě starší tvrze roku 1602 pravděpodobně Rudolfem Zejdlicem ze Šenfeldu. Později byl majetek Šenfeldů zkonfiskován a odkoupen rodem Lobkoviců. V době, kdy byl zámek majetkem Lobkoviců, byly provedeny jen malé stavební úpravy.

Dnes již zaniklou tvrz postavil patrně Karel Elznic z Elznic po r. 1597 (zmiňována r. 1623). Poté byla v majetku Johanky z Hertemberka a jejího muže Václava Šternberka do r. 1627, kdy tvrz koupila Marie Maximiliana ze Šternberka. R. 1676 přešla do rukou Dietrichsteinů a asi toho roku byla zbourána.