Turistické cíle v okolí obce Velké Žernoseky

Zámek ve stylu tudorské novogotiky nechal podle projektu H. Ferstela postavit hrabě A. Nostic v letech 1856–63. Od jeho dědiců ho odkoupil C. Wolfrum a věnoval ho městu Ústí jako sídlo muzea. Po II. světové válce zchátral. Koncem 80. let opraven.

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).

Obecní kaple byla postavena r. 1816. Při její stavbě byla zbourána silná zed‘, snad z bývalé tvrze. R. 1873 byla kaplička opravována. Malá náves s kapličkou a roubenými chalupami z 19. stol. tvoří historické jádro obce.

Na místě původní tvrze postaven po roce 1675 barokní zámeček litoměřických jesuitů. Po zrušení řádu využíván jako správní budova statku, utilitárně přestavován. V přízemí by měla být dochována část stropu se štukaturou.

Novorenesanční budova soudu byla postavena v l. 1906–1908. Krajský soud zde sídlil do r. 1949. Bylo zde také sídlo okresního soudu, notářství, v 50. l. 20 stol. správa bezpečnosti, státní bezpečnosti i sídlo ONV. Dnes zde sídlí okresní soud a další instituce. V sousedství je věznice.

Zřícenina hradu z roku 1426 na vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce nad vsí Děkovka. Hrad plnil svou funkci do poloviny 16. století, od roku 1554 již bývá zmiňován jako pustý. Působivý výhled na okolní kopce Českého Středohoří.

Zříceniny gotického hradu bez věží z 1. poloviny 14. století. Panské sídlo Smila Vchynského z Vchynic dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502.

Zřícenina gotického hradu. První zmínka z r. 1433. Zpustl po r. 1535, majitelé přesídlili do tvrze v Bílém Újezdě. V 18. st. jej těžce poškodili hledači pokladů. Dochovány rozsáhlé zříceniny bran, bašt, hradeb paláce a dalších budov.

Rozlehlá novorenesanční vila palácového typu v anglickém parku, postavená 1897–9 dle projektu H. Miksche z Vídně pro podnikatele Carla Friedricha Wolfruma. V majetku rodiny do 1945, poté sídlo rozhlasového studia Ústí n. Labem. Od r. 2005 kulturní památka.

Budova byla postavena v l. 1929-31 Franzem Petschkem podle plánů Paula Brockhardta. Jde o francouzskou barokně klasicistní stavbu. Bývala sídlem policejního prezidia během 2. sv. války, v 2. pol. 20. stol. sídlem Pionýrského domu, později Školského úřadu. Dnes ve vlastnictví České školní inspekce.

Vila jednoho z nejbohatších podnikatelů v uhelném průmyslu v severočeské hnědouhelné pánvi v representační ulici někdejšího centra obchodu a překládky hnědého uhlí monarchie i I. republiky. Rozlehlý objekt dnes slouží knihovně.

Palácová vila představitele první generace ústeckých Petschků byla postavena v tehdejší Stromovce roku 1890. Úpravy z let 1902 a 1934. Po roce 1938 sídlo německých úřadů, po roce 1945 orgánů KSČ. Od konce 80. let městská obřadní síň a umělecké škola.