Turistické cíle v okolí obce Hlinná

nebo vyberte

Hlinná

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 369 záznamů, 25 / 31 stran, vyhledáno za 0.79 sec
 Schwarzenberská labská restaurace u přívozu
151.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Lovosice
Schwarzenberská labská restaurace u přívozu přes Labe s bývalým pavilonem a vyhlídkovou věží, která dříve sloužila pro uskladnění ledu.
 Sedlo
726.4 m. n.m.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Liběšice
Protáhlý vrch sopečného původu s ostrým vrcholovým hřebenem, čtvrtý nejvyšší vrchol Českého středohoří. Vrcholové partie i části svahů s pralesovitým porostem jsou od roku 1968 Národní přírodní rezervací. Skalní výstupy s dalekými výhledy.
 Severočeská galerie výtvarného umění
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Původní renesanční budova byla přestavěna v baroku. Od roku 1956 je zde sídlo galerie s uměleckými díly od 13. století do současnosti. Dochován renesanční portál, psaníčková sgrafita.
 silniční most
155.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Doksany
Betonový obloukový most přes hlavní řečiště Ohře u severozápadního okraje zahrady kláštera (zámku) na silnici III. třídy mezi Doksany a Brozany. Postaven roku 1928, dochován včetně dobových kandelábrů.
 silniční most
148.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Terezín
Čtrnáctipolový kamenný most přes Novou Ohři postavený dle projektu C. A. de Trauxe r. 1782. Drážky v pilířích umožňovaly spouštění hradicích fošen, a tím zaplavení okolí pevnosti. Funkci jezu plnil do r. 1976, kdy byl dokončen nový jez nad mostem.
 Skalka
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Vlastislav
První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.
 Skalka
400.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Vlastislav
Zámek byl postaven v druhé polovině 17. století poté, co původní hrad byl za třicetileté války zpustošen Švédy a nebyl už obnoven. Tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova pro stavbu nového zámku použili stavební kámen ze starých hradních budov.
 Skalní hřib, Magnetovec
500.0 m. n.m.
Suletice
příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Homole u Panny
8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.
 sloup Čtrnácti svatých pomocníků
Valtířov
sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Velké Březno
Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.
 sloup se sochou Panny Marie
550.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Příbram
Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.
 sloup se sochou Panny Marie (Immaculata)
160.0 m. n.m.
morový sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Barokní morový sloup se sochou Panny Marie a dalšími sochami svatých je dílem sochaře A. F. Kitzingera, kameníka A. Walde a stavitele G. Broggia. Byl vytvořen v l. 1680-85 na odvrácení moru a jako poděkování za Boží ochranu. Od r. 1958 chráněná památka ČR. V průběhu staletí byl opakovaně opravován.
 sloup se sousoším svatého Benedikta
156.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hrdly
Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.