Turistické cíle v okolí obce Vražkov

Betonový obloukový most přes hlavní řečiště Ohře u severozápadního okraje zahrady kláštera (zámku) na silnici III. třídy mezi Doksany a Brozany. Postaven roku 1928, dochován včetně dobových kandelábrů.

Ocelový most na kamenných pilířích z let 1906–10 stojí na místě nejstaršího kamenného mostu přes Labe v Čechách, dokončeného roku 1340 a zničeného za třicetileté války.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.

Sloup snad z doby Karla IV. Původně stával u kostela sv. Václava v Ovčárech, který je spojen s vinařskou tradicí Slánska. Dnešní kopie Václava Nejtka je z roku 1943.

Před budovou školy na Komenského náměstí v Kralupech stojí v kruhovém záhonu sluneční hodiny. Nikde není o nich ani zmínka. Pouze jsou zmiňovány chyby při zhotovování slunečních hodin. Je nutno vycházet ze zeměpisných souřadnic stanoviště, stínový ukazatel musí být rovnoběžný se zemskou osou. A právě sluneční hodiny v Kralupech nemají sklon ukazatele dodržen.

Tvrz za Vlků z Kvítkova koncem 16. stol. renesančně přestavěna. Stavební úpravy pokračovaly za Jana Baltazara Clary koncem 17.stol. a v první polovině 19. stol. za Veithů získal zámek klasicistní vzhled. V letech 1970–1976 došlo k jeho rekonstrukci.

Socha Antonína Dvořáka stojí nedaleko jeho rodného domu. Návrh sochy pochází z r. 1982, na současném místě odhalena r. 1987. Autor Zdeněk Hošek. Socha v nadživotní velikosti stojí na žulovém podstavci. Mistr drží v ruce taktovku.

Kamenná alegorická secesní socha z poč. 20. stol. zobrazuje ženskou postavu v životní velikosti. U levého boku přidržuje vysoký štít. Vpravo od sochy pískovcová socha ležícího dvouocasého lva s korunou na hlavě. Socha Čechie byla zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha Karla IV. pochází z roku 1840, zhotovit ji nechal rytíř Jan Norbert Gemerich z Neuberka, autorem sochař Josef Maxa. V r. 1879 socha přemístěna od zámečku Neuberk k bývalé měšťanské škole, r. 1929 na současné místo. Představuje Karla IV. jako zvelebitele českého vinařství.