Turistické cíle v okolí obce Hrobce

Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.

Malý židovský hřbitov, pravděpodobně založen po r. 1819 a používán do konce 19. stol. Ve 20. stol. zchátral a téměř zanikl. Jeho rekonstrukce proběhla v l. 2005–6. Dochovalo se zde cca 50 náhrobků s hebrejskými a německými nápisy.

Židovský hřbitov v Lovosicích leží v severní části městského hřbitova, založen byl v roce 1872, poničili jej nacisté a zrušen byl za komunistické vlády. Novorománská obřadní síň dodnes k pohřbům.

Židovský hřbitov ve Spomyšli byl prokazatelně založen v 18. století, později byl rozšířen v letech 1829-1832. Pohřbíváni zde byli zemřelí židovských náboženských obcí z Horních Beřkovic a poté z Vojkovic. Do dnešní doby se zde zachovala řada barokních a klasicistních náhrobků.

Ojedinělá ukázka světské barokní židovské architektury. Starší budova koželužny, přestavěna do pozdně barokní podoby po r. 1744. Sídlo židovské rady starších, školy i soudu.

Gotická tvrz ze 14. st., rozšířena ve 2. pol. 15. st., renesančně přestavěna V. z Roupova r. 1613. Barokní úpravy na přel. 17. a 18. stol., opravena po požáru r. 1806. Po konfiskaci po r. 1948 slouží st. statku, poté archivu. Po r. 1989 restituována vyšehradskou kapitulou, po r. 2024 odkoupena obcí.

Vysoká zděná věžovitá stavba z r. 1715 (snad O. Broggio) na místě starší dřevěné. Zachovány zvony z l. 1541 a 1619. Původní cibulovou báň nahradil v 19. století nízký stan s lucernou. Stojí na návrší západně od Hlásky a jižně od mariánského kostela.

Novorenesanční hranolová zvonice ve formě vysoké věže s členitou helmicí. Postavena na místě barokní dřevěné hranolové zvonice v letech 1883–1885 podle projektu vídeňského architekta Ferstela, výrazně přepracovaného místním stavitelem Franzem Sanderem.

Jediná hrázděná zvonice v Čechách, dochovaná v celé výši, tvoří součást kostelního areálu ve dříve samostatné vsi Církvice, nyní části statutárního města Ústí n. Labem. Hrázděná konstrukce je vyplněna cihlovým zdivem.

Renesanční zděná hranolová zvonice, od poloviny 16. století součást venkovského církevního areálu. V současné době nepoužívaná, silně zchátralá. Zachována řada autentických stavebních prvků (sgrafitová omítka, střešní krytina, okenní žalusie).

Pozdně barokní věžovitá zděná zvonice vestavěná v letech 1788–91 do ohradní zdi zahrady soudobé fary. Vstup od východu z uličky nad schodištěm ke kostelu. Po ztrátě funkce sousedního kostela po roce 1945 chátrá.

Barokní věžovitá zděná hranolová stavba, pravděpodobně soudobá se sousedním kostelem. Při obnově v 90. letech 20. století upravena na obydlí správce, po odchodu alternativního umělce Luďka Markse prázdná. Zvononosná konstrukce rozebrána, zvony odvezeny.