Turistické cíle v okolí obce Hrobce

Střed jižní strany pevnostního města Terezín zaujímá čtyřkřídlá dvoupatrová budova proviantního skladu, postavená v letech 1786–89. Funkčně na ni navazovala pevnostní pekárna v protilehlém kavalíru 2.

Průmyslový vodovod pro zásobování hydrogenačního závodu v Záluží u Mostu vznikl za II. světové války. Počátkem 60. let 20. století zkrácen do elektrárny Ledvice, které slouží dodnes.

Eklektická budova se secesními prvky byla postavena pro městskou správu v letech 1906 - 07. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci sídlem zdravotních ordinací, městský úřad se přesunul přes ulici do nové budovy.

Samostatné sídlo městské správy bylo v Terezíně postaveno roku 1839 v pozdně empírovém stylu. Dodnes zde sídlí městský úřad, pro jehož potřeby byla budova důkladně opravena s využitím původních cenných prvků.

Čedičový vrch (399 m n.m.) je součástí Českého středohoří. Velká část západní strany byla odtěžena. R. 1992 byl prohlášen přírodní památkou (jednotlivé části již v l. 1966 a 1969 – čedičové sloupce a biologicky vzácná oblast jižních svahů). Od r. 1622 zdobí vrchol kopce kříž, současný je z r. 1992.

Hradební úsek Ravelin XVIII. je součástí opevnění pevnostního města Terezín, postaven v l. 1780–92 císařem Josefem II. Město plošně památkově chráněno od r. 1990, od r. 1992 městskou památkovou rezervací. Město má 6 ravelinů, ochranných prvků hradeb trojúhel. tvaru, tři z nich s pevnůstkami reduit.

Dům byl postaven kolem roku 1520 na gotických základech. Má renesanční průčelí. V loubí je původní dřevěný strop.

Renesanční dům postavený kolem roku 1580 na místě starší stavby, z ní se dochovaly gotické sklepy. Ve dvoře je k hradbě přistavěn renesanční domek.

Budova Rolnické záložny Podřipské (založena r. 1965 Václavem Kratochvílem) z roku 1903 kombinuje na své bohatě zdobené fasádě prvky české novorenesance a začínající secese. Po zániku záložny r. 1848 zde sídlí pošta, která ponechává většinu objektu bez využití.

Barokní zámek byl postaven za Václava Eusebia z Lobkowicz v l. 1652-1684 na místě hradu z 12. stol. V 18. stol. vyhořel, poté byl opraven. Za 2. sv. války zde byla německá kasárna. R. 1948 byl zestátněn a využíván armádou. V 90. l. 20. stol. byl vrácen Lobkowiczům. Veřejnosti zpřístupněn r. 2012.

Schwarzenberská labská restaurace u přívozu přes Labe s bývalým pavilonem a vyhlídkovou věží, která dříve sloužila pro uskladnění ledu.

Protáhlý vrch sopečného původu s ostrým vrcholovým hřebenem, čtvrtý nejvyšší vrchol Českého středohoří. Vrcholové partie i části svahů s pralesovitým porostem jsou od roku 1968 Národní přírodní rezervací. Skalní výstupy s dalekými výhledy.