Dvůr vznikl jako vrchnostenský v 16. století. Název získal po majitelích panství v letech 1623–1773. Po zrušení řádu zde byla barvírna plátna, po jejím zániku různá hospodářská využití. V jižní části dnes pension.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Liberecký kraj, Holany
Pozůstatky po domnělé skalní tvrzi, její spojitost s historickým Jiljovem však není prokázána. Prameny uvádějí r. 1388 Hrdoně z Jíljova. V r. 1454 se připomíná naposledy. Ve 20. letech 19. století romanticky upravován.
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Ostré
Poutní místo na kopci nad vsí Ostré nechali postavit jesuité v letech 1703-7. Skládá se z věžovitých kaplí Nalezení a Povýšení sv. Kříže, mezi nimiž stojí malá kaple Božího hrobu. Všechny kaple stojí na terase, přístupné po dlouhém schodišti.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Sosnová
Dvoupatrový kamenný dům postaven v letech 1823 až 1830. Štít domu vyzděný z pískovcových kvádrů, boky domu cihlové. Na levé straně vchod do sklepení. Původní vchod do prvního patra po dřevěném schodišti. Památkově chráněno od r. 1965.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Liběchov
Milník postaven roku 1858. Označoval rozmezí tří krajů. Roku 1938 se stal označníkem, kde začínaly Sudety. Připomíná klasický dórský sloup. Na vrcholu osazen dvojitý kovový křížek. Restaurátorské práce provedeny v roce 2011. Je na seznamu kulturních památek.
První záznamy o vsi Heřmaničky jsou z roku 1416. Kaple v empírovém slohu. Patří pod římskokatolickou farnost Brenná. Bohoslužby se konají jen příležitostně. Kaple využívána i pro kulturní účely.
Velká pozdně barokní kaple na okraji starého městečka. Postavena v letech 1756–1762 za přispění tehdejší vrchnosti – roudnických Lobkowiczů na tzv. Malé Straně, tedy levém břehu Obrtky.
Současná pozdně barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie vznikla v r. 1801, snad rozšiřující přestavbou původní stavby ze 17. století. Ve druhé polovině 20. století památkově chráněná stavba zchátrala a zpustla.
Kaple postavena kolem roku 1850. Pseudogotická stavba. Má podélný půdorys s půlkruhovým závěrem. Nad průčelím čtyřboká věžička. Celková rekonstrukce ve dvacátých letech 20. stol. a v r. 2001. V r. 2002 zasažena povodní, opravena. Využívána pouze o pouti.
Jednolodní obdélná stavba s oblým závěrem. Pochází z konce 18. stol. Kaple orientovaná k východu, polokruhový závěr se sanktusníkem. Ve vížce nad závěrem kaple se nachází zvon s kruhovou korunou, nemá srdce. V interiéru nezachováno žádné vybavení.
Kaple Nejsvětější Trojice pochází z 2. pol. 18. stol. Je obdélného půdorysu, zděná a omítaná s trojbokým závěrem. Prý stojí na místě hromadného hrobu vojáků z třicetileté války. Opravena r. 1990 polskými dělníky. V kapli byl renesanční křídlový oltář, nyní v litoměřickém biskupství. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.
Kaple v přechodném stylu mezi renesancí a barokem na bývalém hřbitově v údolí pod někdejším hrazeným městem, upravena na smuteční síň. Hřbitovní zeď s renesanční vstupní branou a barokní výklenkovou kaplí.
Kamenný dům 
