Turistické cíle v okolí obce Sukorady

Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.

Značně zpustlý hřbitov z 18. století. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí ze druhé poloviny 18. století, nejmladší z roku 1886. Hřbitovní zeď ani márnice se nedochovaly.

Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.

Zbytky středověkého skalního hrádku neznámého jména i historie; mohlo by se např. jednat o sídlo jednoho z bezdězských manů. Zachována skalní světnička, šachta vstupního objektu, draže a zřejmě mladší schodiště.

Vysoká zděná věžovitá stavba z r. 1715 (snad O. Broggio) na místě starší dřevěné. Zachovány zvony z l. 1541 a 1619. Původní cibulovou báň nahradil v 19. století nízký stan s lucernou. Stojí na návrší západně od Hlásky a jižně od mariánského kostela.

Zvonice je pravděpodobně pozůstatkem kostela, postaveného roku 1523 pod zdejším hradem. Není vyloučeno, že se jedná o starší objekt, který byl součástí opevnění předhradí. Po požáru 1768 bylo postaveno horní patro, současný vzhled po opravě 1996.

Renesanční zděná hranolová zvonice, od poloviny 16. století součást venkovského církevního areálu. V současné době nepoužívaná, silně zchátralá. Zachována řada autentických stavebních prvků (sgrafitová omítka, střešní krytina, okenní žalusie).

Zvonice neznámé doby vzniku: buď byla součástí areálu vlastnického kostela ve vsi Mnichov, nebo byla postavena až v baroku. Tehdy vzniklo dnešní horní patro. Součást malebného kostelního areálu.

Empírová zděná zvonice z roku 1883, jedna ze dvou dochovaných v Čechách.

Barokní věžovitá zděná hranolová stavba, pravděpodobně soudobá se sousedním kostelem. Při obnově v 90. letech 20. století upravena na obydlí správce, po odchodu alternativního umělce Luďka Markse prázdná. Zvononosná konstrukce rozebrána, zvony odvezeny.

Polozděná zvonice na šestibokém půdorysu, součást areálu kostela v prastaré polabské obci. Postavena zřejmě až po úpravě terénu, která ze sousedního kostela udělala "polozemnici". Horní část je hrázděná, obedněná.