Turistické cíle v okolí obce Sukorady

Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.

Kostel sv. Jiří poprvé uváděn v r. 1293. V l. 1739–1740 přestavěn barokně nákladem Jana hraběte Kounice. V r. 1863 byla k průčelí přistavěna pseudorománská věž, která nahradila zchátralou dřevěnou zvonici. V r. 2003 zde byly obnoveny bohoslužby.

Stavba nejisté datace i statutu. Nelze vyloučit raně středověký původ, první jistá zmínka 1607. Do 1785 označována důsledně jako kostel, od té doby hřbitovní kaple. Východní část zřejmě z konce 16. stol., po 1701 barokní přestavba. Po 1945 zpustla.

Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.

Kostel z roku 1789 v severozápadním rohu náměstí. Jednolodní stavba orientovaná k severu, v ose hlavního (jižního) průčelí hranolová věž, po stranách presbytáře čtvercové kaple. Kolem bývalý hřbitov, ohrazený kamennou balustrádou. Východně barokní fara.

Pseudorománský kostel byl postaven v l. 1876-1878 po ničivém požáru města, který zničil mj. i předchozí kostel. Nový kostel byl vystavěn na jeho místě. Hlavní oltář zdobí obraz od uznávaného malíře církevních obrazů Josefa Vojtěcha Hellicha (1807-1880).

Dnes barokní kostel sv. Martina, připomínán na poč. 12. stol., farní r. 1145. Přestavěn raně barokně kolem r. 1650, v 18. stol. upraven a obnoven v r. 1880. Od. r. 2004 v soukromých rukou, postupně opravován. V sousedství hodnotná barokní fara.

Gotický, částečně barokně přestavěný kostel v centru polabské vsi, doložené poprvé roku 1088. Pozoruhodné je dodatečné zvýšení okolního terénu, které způsobilo současné zapuštění stavby do "suterénu". Součástí areálu je i zvonice.

Kostel připomínaný r. 1352, snad románského původu. Nově vystavěn r. 1585, barokně přestavěn r. 1717, opraven r. 1777. Empírová věž přistavěná r. 1854. Poslední mše zde proběhla v 50. letech 20. století.

Pozdně barokní kostel z let 1780–1 post. na jižním okraji městečka po zničujícím požáru 1768. Nahradil starší objekt, který pravděpodobně stál na dnešním hřbitově pod hradem. Částečně sem bylo přeneseno starší zařízení. Velká oprava 1981–91.

Původně románský, goticky a barokně rozšiřovaný farní kostel někdejší biskupské vsi, poději vysazené jako poddanské městečko roudnického panství. Z původní stavby se dochoval hlavně spodek věže, současný vzhled výsledkem oprav v posledních 40 letech.

Pozdně barokní stavba z let 1764–72 nahradila gotický, vícekrát upravovaný kostel, zničený požárem. Jednolodní mohutná stavba s bočními kaplemi, mělkou apsidou a věží v západním průčelí s helmicí z r. 1879. Po r. 1945 zchátral, nedávno obnoven plášť.